Vst�ikov�n� termoplast�, biologicky odbourateln� plasty - bioplasty, 2. ��st

Uvedené p�ístupy vedou i k tlaku na ur�ité zm�ny v oblasti rozvoje bioplast�. Zde ovšem, ale vyvstává celá �ada slo�itých otázek a problém�, které by se m�ly posuzovat komplexn�. Pro ilustraci slo�itosti problém� s bioplasty si uvedeme komplex vliv� v konkrétním p�ípad� výroby biologicky rozlo�itelného plastu z obnovitelného zdroje - z kuku�ice:

• kuku�ice se na první pohled zdá být atraktivní alternativou k b�né ropné bázi polymerních materiál�, ale pro stanovení celkového dopadu na �ivotní prost�edí je nutno zhodnotit nap�íklad následující faktory
• celkovou spot�ebu energie pot�ebné k výrob� biopolymeru a to, samoz�ejm�, v�etn� energie na p�ípravu p�dy pro výsadbu kuku�ice, její vlastní výsadbu, zpracování, dopravu, atd. v porovnání s alternativou na ropné bázi
• vyhrazení p�íslušné plochy p�dy pro p�stování kuku�ice, v�etn� mo�ných dopad� na deformaci konkrétního trhu s potravinami a krmivy, které z toho mohou plynout
• dopady na dostupnost potravin, krmiv a zejména na jejich cenu
• nutnost pou�ití chemických látek pot�ebných pro intenzivní p�stování kuku�ice - hnojiva a pesticidy - suroviny, výroba, doprava, v�etn� kontaminace vodních tok� a spodní vody neekologickými látkami
• nutnost zavla�ování polí s kuku�icí
• cena a odpisy nových, pot�ebných technologických, výrobních za�ízení pro výrobu bioplast�
• vlastnosti bioplastu ve vztahu k vlastnostem srovnatelných polymer� vyrobených ze surovin na ropné bázi
• schopnost recyklace a vliv recyklátu z bioplastu na ostatní recyklované plasty
• náklady na separátní sb�r
• náklady na �ízené, pr�myslové kompostování
• náklady na bioin�enýrství rostlin pro zvýšení ú�innosti jejich p�stování
• atd.

Výše uvedená témata a problémy nic ne�íkají o tom, zda polymery z kuku�ice jsou lepší nebo horší ne� jejich alternativy na bázi ropy, jen ukazují nutnost rozsáhlých analýz, v�etn� posouzení �ivotního cyklu. Bioplasty se nej�ast�ji zpracovávají odléváním, vytla�ováním, vyfukováním, zvlák�ováním, tvá�ením za tepla a vakua, povlakováním - extruzní nanášení, biaxiální orientace - fólie a vst�ikováním.

Na trhu lze nalézt celou škálu biomateriál�  ur�ených pro technologii vst�ikování: bio barevné koncentráty, bio aditiva, bio kombinace barevného koncentrátu a aditiv, bio plasty, bio kompaundy -  sm�si na míru na bázi biopolymer�.

Bio barevné koncentráty ve form� granulátu i kapalin - jsou obvykle vyráb�ny na komer�n� dostupných nosi�ích, p�i�em� kapalné vykazují lepší distribuci barvy, její rychlejší zm�nu a jsou levn�jší. Pou�ité pigmenty musí spl�ovat normu pro kompostovatelnost a zárove� nabízet po�adovanou barevnost. Barvy pro modifikované slou�eniny škrobu, biologicky rozlo�itelné polyestery a PHA jsou nepr�hledné, barvy pro PLA se vyrábí jako nepr�hledné i jako transparentní.

Bioaditiva -  nej�ast�ji pro modifikace škrobu, kopolyestery, PHA, PLA:

- pro efektivn�jší zpracování: antistatická, separátory, odformování, zna�ení laserem

- pro zvýšení funk�nosti: zvýšení rázu vzdornosti, modifikace transparentnosti, zvýšení hou�evnatosti,  nadouvadlo, proti zaml�ení - fogging, optické zjas�ova�e, UV stabilizátory

Kombinace barvy a aditiv - jedná se o individuální �ešení.

Bioplasty a biokompaundy -  jak ji� bylo uvedeno, biologická rozlo�itelnost je pom�rn� slo�itý proces, který je nejvhodn�jší pro výrobky jednorázové a krátkodobé spot�eby, zejména obaly.

Biokompaundy -  sm�si jsou obvykle smíchány z �áste�n� bio odvozených polymer� a jsou ur�eny k trvalému pou�ití.

Biologicky odbouratelné polymery mohou být vyrobeny jak z biomasy - zem�d�lské zdroje, tak z ropných surovin - petrochemický pr�mysl. Nicmén�, v�dy je p�i nároku na biodegradabilitu, pot�eba definovat prost�edí a podmínky, za kterých bude materiál skute�n� odbourán. Na bio bázi nebo bio odvozené polymery jsou  obvykle vyrobeny z p�írodních obnovitelných zdroj� jako je kuku�ice, soja, brambory, cukrová t�tina spíše ne� z ropných surovin. Obvykle jsou biologicky odbouratelné. �áste�n� bio odvozené polymery jsou pouze �áste�n� odvozeny z obnovitelných zdroj�. Jejich slo�ení není ze sto procent z obnovitelného obsahu.

Bioplniva a biovlákna - stejn� jako tradi�ní plasty vyrobené na ropné bázi , tak i biopolymery mohou být pln�ny plnivy vyrobenými z obnovitelných zdroj� nebo na bio bázi - nap�íklad z ln�ných, sisalových, konopných vláken, d�evité mou�ky, celulózy, škrobu a celé �ady dalších surovin.

Obsah bio nebo obnovitelný obsah - z d�vodu snahy po zlepšení u�itných vlastností svých, zejména technických výrobk�, celá �ada firem se posunuje od materiál� s biologickou rozlo�itelností - pravd�podobn� z�stanou doménou pro obalové materiály - k polymer�m z obnovitelných zdroj� nebo s bio obsahem ve form� biopolymer�, polymerních sm�sí a/nebo bio plniv. Celá �ada sm�sí bude smíchána z materiál� na bio bázi a z materiál� na ropné bázi. Výhodou takových sm�sných materiál� bude krom� vyšších u�itných vlastností, oproti �istým biomateriál�m, sní�ení celkového dopadu na �ivotní prost�edí pokud jde o sní�ení spot�eby ropy a energií, v�etn� sní�ení emisí skleníkových plyn� a/nebo uhlíkové stopy.

Biopolymery - na trhu je k dispozici �ada biopolymer�, v sou�asné dob� je d�raz kladen zejména na biopolymery na bázi PLA, PHA a termoplastických škrob�. K dispozici je i �ada tradi�ních polymer� –PE, PVC, PA, PP, PS, PET, ABS - vyrobených z bio zdroj�, ale v�tšina t�chto bio verzí není biologicky rozlo�itelná.

Mezi hlavní biologicky odbouratelné polymery na biologické bázi �adíme skupinu PHA a PLA materiál�, polymery na bázi termoplastického škrobu, deriváty celulózy, na rop� zalo�ený PBT a PBS.
 

Obr. 1: Bioplastové p�íbory jsou vyrobeny z p�írodních materiál� jako je kuku�i�ný cukr a pšeni�ná celulóza

Polymery na bázi termoplastického škrobu jsou odvozeny z kuku�ice, brambor, pšenice, tapioky a dalších zem�d�lských surovin. Škrob je relativn� dostupný a nákladov� efektivní , ale má nízké výkonové vlastnosti a je citlivý na vlhkost. Ve v�tšin� p�ípad� slou�í jako p�ísada k dalších polymer�.  

PLA - kyselina polymlé�ná se polymeruje z kyseliny mlé�né získané z cukrové t�tiny, kuku�ice, brambor a dalších rostlin. Jedná se o cenov� dostupný produkt, nabízející �adu zajímavých vlastností, v�etn� vynikající jasnosti, ale má nízké výkonové vlastnosti, nízkou tepelnou odolnost a špatné bariérové vlastnosti.

PHA -  polyhydroxyalkanoát je vyroben pomocí zvoleného kmene bakterií a ulo�en jako „tuk“, který se pou�ije pro výrobu polymer�. PHA má omezenou dostupnost, je relativn� drahý, ale nabízí lepší výkonové i bariérové vlastnosti ne� PLA, je vhodný pro vst�ikování.

Dalšími materiály komer�n� pou�ívanými pro biologicky rozlo�itelné plasty je lignin, celulosa, polyvinylalkohol, poly - e - kaprolaktan, PCS a PBAT.

Biologická rozlo�itelnost:

• p�i aplikaci bioplast� se vyskytuje celá �ada nedorozum�ní v tom co je to biologická degradace
• bio degradace je degrada�ní proces, který zahrnuje metabolické aktivity mikroorganism�, p�i�em� výsledkem rozkladu je oxid uhli�itý, voda a humus nebo biomasa a to za definovaných podmínek v definovaném prost�edí - mo�ská degradace, degradace v p�d� a v �ízeném kompostu
• velmi málo biopolymer� se skute�n� biologicky rozlo�í na b�né skládce nebo v domácím kompostu, proto�e tyto skládky neposkytují správnou kombinaci teploty, vlhkosti, kyslíku a mikroorganism� k biodegradaci, domácí komposty obvykle nejsou dostate�n� velké na to, aby se v nich vytvo�ilo vhodné rozkladné prost�edí
• velmi málo biologicky rozlo�itelných polymer� zdegraduje jako b�n� vyhozený odpad - obvykle bude nutno zajistit pot�ebnou infrastrukturu - separovaný sb�r nebo shroma��ování a t�íd�ní a �ízené pr�myslové kompostování
• n�která komer�n� nabízená aditiva pro umo�n�ní biologické rozlo�itelnosti tradi�ních polymer� za�ídí jejich rozpad na malé �ástice, ale ne biologickou odbouratelnost - nejsou k dispozici pot�ebné bakterie a podmínky
• standard pro kompostování EN 13 432 definuje, �e bioplast musí být rozlo�en za ur�itý �as, nesmí obsahovat �ádné t�ké kovy a nesmí mít �ádné škodlivé ú�inky na samotný kompost, který musí být vhodný pro podporu r�stu rostlin
• doba pot�ebná pro kompostování je závislá i na tlouš�ce ulo�ené vrstvy;mnoho materiál�, v d�sledku jejich pou�ití na výsledný výrobek, nap�íklad výst�iky, bude mít problém s rychlostí - dobou - rozkladu, proto�e jejich tlouš�ka bude velká;materiál by v kompostu m�l být ve form� slabé vrstvy - filmu, co� by znamenalo další operaci a to drcení
• problémem je i ta skute�nost, �e výrobky z bioplast� jsou opticky prakticky nerozeznatelné od produkt� ze standardních plast� a proto v b�ných t�ídírnách v kompostovacích za�ízeních jsou vy�azovány jako ne�ádoucí p�ím�si
• certifikace ozna�ující materiál nebo výrobek jako „kompostovatelný“ ur�uje, �e v experimentálních podmínkách došlo v pr�b�hu 6 a� 12 týdn� k jeho rozsáhlé degradaci, problémem je, �e v�tšina sou�asných kompostovacích za�ízení pracuje v kratším �asovém re�imu, tak�e ani nem��e dojít k úplné degradaci biopolymer�
• likvidace b�ných plast� i bioplast� stále p�edstavuje velký problém a nej�ast�ji pou�ívanou likvida�ní technologií z�stává jejich spalování spolu s b�ným sm�sným odpadem  

Pozice bioplast� na trhu:

• bio je ur�itým sou�asným trendem a to nejen u potravin
• i p�es ur�itý pokrok v dané oblasti z�stávají bioplasty okrajovou zále�itostí
• v sou�asné dob� jsou k dispozici p�íliš malé výrobní kapacity a výroba i v d�sledku malého trhu je p�íliš drahá - nákladný vývoj se rozpouští do malého mno�ství výrobk�
• v N�mecku se p�ipravuje výrobní kapacita na a� 60 000 tun bioplast� za rok, nejv�tší dv� výrobní za�ízení na PLA jsou v USA - jedno má kapacitu cca 70 000 tun za rok, druhé bude mít po dokon�ení a� 300 000 tun za rok - výchozí surovina - kuku�i�ný škrob, v Brazílii pracuje za�ízení vyráb�jící na bázi cukrové t�tiny s kapacitou cca 200 000 tun za rok
• jedna z prognóz hovo�í o tom, �e v roce 2015 budou k dispozici výrobní kapacity  cca 1 710 000 tun, z toho v Severní Americe 32, 9 %, v Asii 28, 1 %, v Ji�ní Americe 20, 5 %, v Evrop� 18, 3 %, v Austrálii 0, 2 %   
• dostupnost - p�es ur�itý zájem odb�ratel� má v�tšina bioplast� omezenou dostupnost - aby tyto materiály byly konkurenceschopné vy�adují pom�rn� rozsáhlé investice a i související ekonomické prost�edí, �emu� sou�asné krize p�íliš nep�ispívají
• vlastnosti - výkon - p�esto, �e bioplasty mají své specifické p�ednosti, stále u nich p�evládá, p�i srovnání s tradi�ními plasty jako konstruk�ními materiály, �ada nevýhod - ni�ší mechanické vlastnosti, ni�ší tepelná odolnost, atd.
• duševní vlastnictví - my, u�ivatelé t�chto materiál� se na n� díváme jako na materiály nové, ale jejich vývojové stá�í se pohybuje od cca 20 let ní�e;materiály, kterých existuje celá �ada , a které mnohdy nebyly, krom� laboratorní p�ípravy nikdy jinak vyu�ity, jsou zahaleny do mnoha patent�, co� je jejich, z pohledu aplikace, výrazná brzda
• d�v�ryhodnost - nabízené a aplikované biopolymery  musí p�esv�d�it u�ivatele, �e jejich pou�ití opravdu pom��e s udr�itelným rozvojem a bude mít p�íznivý celkový vliv na �ivotní prost�edí

Náklady na aplikaci biopolymer�:

- výrobky z biopolymer� jsou, v dnešní dob�, cca 2 x a� 5 x nákladov� dra�ší ne�  výrobky z tradi�ních komoditních plast�
- krom� náklad� je další nevýhodou v�tšiny biopolymer� jejich v�tší specifická hmotnost - cca 1, 25 g/ccm a� 1, 35 g/ccm oproti cca 1 g/ccm - u b�ných komoditních plast� - PE, PP, PS - co�,  krom� v�tší hmotnosti výst�ik�,  znamená i nap�íklad vyšší dopravní náklady apod.

Pot�eba orné p�dy:

- velmi se diskutuje na téma dlouhodobé dostupnosti orné p�dy pro p�stování vstupních surovin na výrobu bioplast�
- v závislosti na typu bioplastu, pou�itém vstupním materiálu - rostliny, p�íslušných zem�d�lských vstup� je pot�eba na výrobu jedné tuny bioplastu cca 2 a� 4 hektary orné p�dy
- uvádí se, �e celosv�tov� je cca 5 miliard hektar� orné p�dy, odhad produkce bioplast� hovo�í o výrob� cca 5 779 000 tun v roce 2016, co� p�i pr�m�ru 3 hektary na jednu tunu d�lá cca 0, 35 % z celkové plochy orné p�dy
- dlouhodobé scéná�e uvád�jí, �e pro bioplasty bude pot�eba cca 4 a� 7 % z celosv�tového mno�ství orné p�dy  

Další otázky:

- analýza �ivotního cyklu - jak exaktn� ov��it, �e envinronmentální a sociální výhody polymer� z obnovitelných zdroj� s ohledem na jejich celkový dopad na vyu�ívání zem�d�lské p�dy, spot�ebu energií, investic, spot�ebu vody a její zne�išt�ní, pou�ívání chemických p�ípravk� - hnojiva, pesticidy, atd - výsledné vlastnosti a výkon aplikací na konci �ivotního cyklu jsou to správnou alternativou pro trvale udr�itelný rozvoj
- potraviny, krmiva, pohonné hmoty nebo plasty - jak �ešit kompromisy mezi pou�itím potraviná�ských plodin na palivo, plasty a p�ípadn� jiné produkty s pot�ebou nasytit lidstvo jako celek ?; jaký je skute�ný dopad na ceny potravin a jejich dostupnost ?; bude druhá, t�etí,  x - tá generace biopaliv, bioplast� moci tyto problémy �ešit a kdy?
- konec �ivotního cyklu - jak vhodn� propojit biologickou rozlo�itelnost a pov�domí spot�ebitel� co skute�n� znamená ?; jak se budou tyto nové polymery chovat v recykla�ním systému - nakládání s odpady ?; existují lepší end - of - life alternativy ne� biodegradabilita?

�áste�né biokompozity:

- náhrada minerálních a syntetických plniv ve výrobcích z plast� má za úkol sní�it zatí�ení �ivotního prost�edí, sní�it energetickou náro�nost výroby vyztu�ujících plniv a i sní�it cenu finálního výrobku - biodegradabilní
- výhodou p�írodních vyztu�ujících plniv - vláken - banánovník, juta, konopí, kokos, len, atd. - oproti b�ným plniv�m, zejména sklen�ným vlákn�m, je jejich nízká hmotnost - výhoda pro pou�ití v automobilovém pr�myslu, nízká abraze v��i zpracovatelským stroj�m a formám, dobrá spalitelnost, netoxi�nost, biodegradabilita a zejména nízká cena vláken
- nevýhodou p�írodních vláken je jejich hydrofilnost a z ní vyplývající nutnost sušení, mo�né bobtnání vláken a� jejich rozklad.

Bioplasty a výrobky krátkodobé spot�eby - recyklace

Pro výrobky krátkodobé spot�eby typu polymerních obalových materiál� a výrobk� z nich, výrobk� pro cateringové pot�eby, atp .se jako velmi vhodný materiál jeví PLA, polymer na bázi kyseliny mlé�né. Pro vst�ikování díl� o malé tlouš�ce je vhodný PLA materiál s obchodním ozna�ením Biopolymer 3251D firmy Nature - Works. I p�es n�které negativní zpracovatelské vlastnosti vzrostla v posledních n�kolika letech produkce PLA více ne� trojnásobn� a p�edpov�di do roku 2016 nazna�ují další r�st o cca 60 % oproti sou�asnému stavu.

- PLA velmi rychle navlhá a v�tšina výrobních problém� vyplývá z jeho nedostate�ného vysušení p�ed zpracováním
- jedná se o polymery vyrobené kondenzací a proto i p�ítomnost velmi malého mno�ství vlhkosti b�hem zpracování jejich tavenin zp�sobuje degradaci polymerních �et�zc�, ztrátu molekulové hmotnosti a mechanických vlastností
- sušení p�ed zpracováním pod 0, 2 % zbytkové vlhkosti v granulátu;sušení suchým vzduchem - amorfní nastavení 60 °C/4 h, krystalické 80 °C/4 h

PLA tedy p�estavuje velký p�íslib pro výrobky s krátkou �ivotností - kelímky, podnosy, fólie, talí�e, šálky, p�íbory, atd. V souvislosti s rozši�ující se poptávkou po uvedených výrobcích krátkodobé spot�eby se vede diskuse o tom, jak se t�chto výrobk� po skon�ení jejich �ivotního cyklu zbavit. Obecn� je mo�no konstatovat, �e materiály a výrobky obsahující PLA jsou shroma��ovány v rámci standardního sb�ru, bez jejich separace od ostatních plast�. Je to dáno ekonomickými zákony, relativn� malé mno�ství PLA se trhu nevyplatí samostatn� t�ídit a tak kon�í, v�tšinou jako ne�ádoucí p�ím�s, ve smíšené plastové frakci. Ta je,  v lepším p�ípad�,  zpracována do paliva pro cementá�ské pece a slou�í jako náhrada za fosilní paliva nebo kon�í s ostatními vyt�íd�nými zbytky ve spalovnách.

Proto se hledají cesty jak proces ukon�ení �ivotního cyklu t�chto výrobk� zefektivnit a výsledky zhodnotit. Jednou z cest je recyklace na bázi rozpoušt�del. Jednou z organizací zabývajících se nazna�enou problematikou je i Fraunhofer Institute for Process Engineering and Packaging IVV, Freising, N�mecko. Tento institut se, mimo jiné, zabývá komplexním hodnocením procesu výroby PLA a jeho recyklací. Recyklací, která generuje nový, kvalitní materiál pou�itelný pro nepotraviná�ské aplikace a spot�ební zbo�í.
 

Obr. 2: Schema výroby PLA - Uhde Inverta - Fischer, GmbH, N�mecko. Kapacita a� 100 000 tun/rok

Recykla�ní proces za�íná t�íd�ním a mytím - spolu s flota�ním t�íd�ním probíhá i t�íd�ní s vyu�itím princip� metody NIRS - Near InfraRed Spectroscopy -  spektroskopická metoda pracující v blízké infra�ervené oblasti elektromagnetického spektra (cca 800 nm a� cca 2 500 nm) - ka�dý materiál nebo sm�s materiál� - nap�íklad PLA, PLA+papír o r�zné tlouš�ce, PET, atd. - má své NIR specifické spektrum, pomocí n�ho� je ho mo�no separovat.

Institutem patentovaný postup na bázi rozpoušt�del, registrovaný pod zna�kou CreaSolv proces, má, oproti zavedeným mechanickým metodám recyklace,  výhodu v selektivním rozpoušt�ní cílového polymeru, co� znamená, �e je kompletn� odd�len od jiných nerozpušt�ných polymer� a neplastového materiálu - papír, kovy, atp.
 

Obr. �. 3: Schema procesu kaskádového a CreaSol v procesu recyklace PLA

Zp�sob je vhodný pro sm�sný odpad a kompozity a je unikátní v tom, �e odstra�uje i rozpustné ne�istoty - degrada�ní produkty, oligomery, aditiva. Rozpoušt�dlový zp�sob recyklace byl odzkoušen i pro standardní plasty jako PS, PET, PP, PE, PA, ABS. Princip procesu je na obrázku. Výsledkem procesu je nový plast vhodný pro další b�né zpracování.

Bioplasty a technologie vst�ikování termoplast�

Technologie vst�ikování termoplast� je jednou z nejrozší�en�jších technologií p�i výrob� technických sou�ástek pro dlouhodobé pou�ití. Obecn� je mo�no �íci, �e do uvedeného segmentu, tj. k výrob� produkt� dlouhodobé spot�eby  z bio - odvozených polymer�  vývoj v oblasti zpracování bioplast� vst�ikováním sm��uje. D�vodem je skute�nost, �e tyto sm�si kombinují in�enýrské plasty s bioplasty typu PLA, PHB, PHBV, s biopolyestery, atd. a tím, na rozdíl od „�istých“ bioplast� získávají lepší u�itné vlastnosti a mohou tedy slou�it jako materiály pro výrobky dlouhodobé spot�eby.

Navíc výrobky z nich, nap�íklad díly pro elektrotechnický i elektronický pr�mysl, zdravotnický pr�mysl, bílou techniku, interiérové díly automobil�, apod. zlepšují svoji uhlíkovou stopu a tím pomáhají, respektive p�ispívají k udr�itelnému rozvoji prost�ednictvím sní�ení emisí oxidu uhli�itého, sní�ením spot�eby energie na za�átku �ivotního cyklu výrobku, atd. Bez uvedených sm�sí nem�li výrobci zbo�í dlouhodobé spot�eby mo�nost zabývat se otázkami udr�itelnosti s pomocí integrace biopolymer� do svého produktového designu a to zejména v d�sledku omezených výkonových parametr� „�istých“ biopolymer�. Tabulka uvádí základní p�edstavu o hustot�, modulu pru�nosti v tahu a prodlou�ení p�i p�etr�ení vybraných „�istých“ bioplast�, standardních komoditních plast� a Drop - In - sm�sí.
 

Obr. �. 4: Porovnání vybraných vlastností bioplast�, bioplast� typu Drop-In se standardním PA6 s 30% sklen�ných vláken

Z krátkého p�ehledu vyplývá, �e nej�ast�jšími materiály jsou granuláty odvozené od polyamid� s dlouhými polymerními �et�zci. Obsah materiál� z obnovitelných zdroj� se v blendu pohybuje v rozmezí 20 a� 100 %.Stejn� jako standardní polyamidy je mo�no PA z obnovitelných zdroj� vyztu�ovat, nej�ast�ji sklen�nými vlákny - a� 50 %, pou�ívat �ásticová minerální plniva, kombinací obou typ� plniv, r�zná aditiva - tepelné stabilizátory, maziva, UV stabilizátory, atd.

Porovnání vybraných vlastností bioplast� a PA

Základním materiálem z obnovitelných zdroj� je ricinus communis, nebo - li sko�es obecný. Ze semen sko�ce obecného se vylisuje ricinový olej a extrahuje kyselina sebaková, z ní� pocházejí monomery vyu�ité pro polymeraci .Výsledný materiál má prakticky nulovou uhlíkovou stopu. Výhodou p�i p�stování sko�ce obecného je jeho p�stební nenáro�nost, roste i v suchých a polosuchých oblastech, jeho p�stování není konkuren�ní k potraviná�ským plodinám, ani neznamená zm�nu ve vyu�ívání p�dy. Nejv�tším producentem ricinového oleje je Indie, která vyrábí okolo 70 % celosv�tové produkce. Zbytek produkce je v�tšinou z �íny nebo Brazílie.

• pokra�ovanie �lánku bude uverejnené 18.6.2014.

1. �as� »

3. �as� »