V �esku se v roce 2023 vyrobilo ji� v�ce ne� milion voz�

Meziro�ní pokles výroby pak zaznamenali výrobci autobus� 3 648 (-5,5 %), motocykl� 567 (-60,4 %) a p�ípojných vozidel 14 958 (-19,5 %). Tatra, jediný zástupce segmentu t�kých vozidel, naopak za t�i�tvrt� roku navýšila svou produkci o 5,7 % na celkových 959 vyrobených kus�. Dále roste i podíl vozidel s elektrickým pohonem, který aktuáln� p�edstavuje 13,2 % celkové produkce motorových vozidel. Za první t�i kvartální období bylo vyrobeno celkem 97 992 �ist� elektrických a 36 332 osobních vozidel s plug-in hybridním pohonem.

Osobní vozidla

Za prvních dev�t m�síc� tohoto roku bylo v �eské republice vyrobeno 1 017 933 osobních vozidel, tj. meziro�n� o 11,5 % více ne� ve stejném období p�edchozího roku. Elektrických vozidel bylo v daném období vyrobeno 134 324 ks a jejich podíl na tuzemské produkci automobil� narostl na 13,2 %. Celkem bylo vyrobeno 97 992 bateriových BEV a 36 332 plug-in hybridních PHEV vozidel. Na tuzemský trh sm��ovalo celkem 78 217 vozidel, tedy 7,6 % z celkového po�tu vyrobených. Na zahrani�ní trhy mí�ilo celkem 939 716 osobních aut, tedy p�es 92 % produkce. Export vozidel tak v meziro�ním srovnání zaznamenal 10,7% nár�st, tuzemský prodej 22,1% nár�st.

Nejv�tší domácí automobilka Škoda Auto vyrobila v lednu a� zá�í ve svých tuzemských závodech 633 995 osobních automobil� (+23,5 %). Na �eský trh bylo umíst�no 64 331 vozidel (+25,7 %), na zahrani�ní trhy sm��ovalo 569 664 vozidel (+23,2 %). V samotném m�síci zá�í zaznamenala automobilka 5,5% pokles výroby, zp�sobený týdenní odstávkou závodu v Kvasinách a �áste�ným omezením výroby v Mladé Boleslavi. Ty byly zap�í�in�ny výpadkem subdodavatele ozubených kole�ek motoru ve Slovinsku, jeho� výrobu postihly záplavy. Elektrických voz� (bateriových BEV a plug-in hybridních PHEV) vyrobila Škoda Auto 80 663 ks, tj. 12,7 % z celkové produkce zna�ky. Z toho bylo 66 004 vozidel bateriových BEV a 14 659 vozidel plug-in hybridních.

V meziro�ním srovnání se da�ilo i nošovickému závodu automobilky Hyundai. Ten za první t�i �tvrtletí vyrobil celkem 254 300 vozidel, tj. o 4,7 % více ne� ve stejném období lo�ského roku. Celkem 243 106 voz� bylo exportováno (+5 %) a 11 194 bylo uplatn�no na tuzemském trhu (-1 %). Z celkového po�tu vyrobených vozidel m�lo 31 988 ks �ist� elektrický a 21 673 ks plug-in hybridní pohon. Celkov� tak elektrické vozy tvo�ily 21,1 % celkové produkce.

V kolínské Toyot� zaznamenali meziro�n� ni�ší produk�ní hodnoty, zp�sobené �adou odstávek, v�etn� poslední zá�ijové. Ta byla zp�sobena zastavením dodávek plastových díl� spole�nosti Novares, její� výrobu postihl rozsáhlý po�ár. Za prvních dev�t m�síc� bylo v Kolín� vyrobeno 129 638 automobil�, tj. o 17,3 % mén� ne� v lednu a� zá�í 2022. V absolutním vyjád�ení tedy bylo ve zmín�ném období vyrobeno o 27 102 osobních automobil� mén�. Celkem 126 946 vozidel sm��ovalo na export (-18,2 %) a 2 692 (+73,3 %) bylo registrováno v tuzemsku. Tém�� polovinu produkce p�edstavovaly hybridní vozy (HEV).

Autobusy

V prvních t�ech �tvrtletích bylo v �esku vyrobeno 3 648 autobus� (-5,5 %), 285 autobus� bylo ur�eno pro tuzemský trh (-45,1 %), zbylých 3 642 bylo exportováno (+11,6 %). Ve vysokomýtském IVECO CR bylo vyrobeno 3 406 autobus�, tedy o 2 % mén� ne� v lo�ském roce, 3 457 sm��ovalo do zahrani�í (+11,8 %) a 228 ks (- 28,1 %) bylo prodáno v tuzemsku. SOR Libchavy v prvních devíti m�sících tohoto roku vyrobil 229 autobus�, tj. o 35,5 % mén� ne� vloni, z nich� 57 ks (-71,8 %) bylo ur�eno pro domácí trh a 172 ks (+12,4 %) autobus� této zna�ky sm��ovalo do zahrani�í. Výrobce KHMC vyrobil za zmín�né období 13 autobus�, všechny byly ur�eny na export.

Nákladní vozidla

Spole�nost TATRA Trucks, která je mezi �leny Sdru�ení automobilového pr�myslu jediným výrobcem nákladních vozidel, vyrobila za t�i �tvrtiny tohoto roku 959 vozidel, tedy o 52 ks více ne� ve stejném období lo�ského roku (tj.+5,7 %). Produkce Tatry mí�ila z tém�� 94 % na zahrani�ní trhy, 353 vozidel (6,4 %) byly prodány na tuzemském trhu.

Motocykly

Výrobce JAWA v prvních devíti m�sících roku vyrobil 567 motocykl�, tedy o 866 ks mén� ne� v minulém roce (-60,4 %). Z celkové produkce bylo na �eském trhu umíst�no 242 motocykl� této zna�ky (-73,9 %), exportováno bylo 325 stroj� (-35,6 %).

P�ípojná vozidla

Takté� segment p�ípojných vozidel zaznamenal celkový meziro�ní pokles. Mezi lednem a zá�ím bylo vyrobeno 14 958 p�ív�s� a náv�s� všech velikostí, tj. o 3 625 ks mén� ne� vloni (-19,5 %). Z pohledu objemu obstarala v�tšinu produkce spole�nost Agados specializující se na malé p�ív�sy do 3,5 t. T�ch vyrobila 13 618 ks (-18,2 %), v �esku jich prodala 7 512 ks (-21,3 %), v zahrani�í pak 5 686 ks (-15,5 %).

V kategorii velkých p�ív�s� a náv�s� také došlo k �áste�nému poklesu produkce. Schwarzmüller vyrobil 961 velkých p�ípojných vozidel, tj. o 39,9 % mén� ne� vloni. V �eské republice prodal 583 ks (-5,5 %), v zahrani�í 918 ks (-35,2 %). Da�ilo se naopak �eské spole�nosti PANAV, která vyrobila 379 p�ív�s� a náv�s�, tedy o 11,8 % více ne� v p�edchozím roce. Na tuzemský trh umístila 325 ks p�ípojných za�ízení (tj.+18,2 %), na zahrani�ní 36 ks (-41 %).