T�m�� polovina stroj�rensk�ch spole�nost� bude p�ij�mat nov� zam�stnance

Mírn� nadpolovi�ní v�tšina (56 %) strojírenských spole�ností p�sobících v �esku má stejný objem práce jako p�ed rokem. Další tém�� t�etina (31 %) hlásí dokonce nár�st objemu práce ve srovnání s p�edchozím obdobím. Naopak menší objem zakázek uvádí p�ibli�n� pouze jedna z deseti (13 %) strojírenských spole�ností. Pr�m�rné vytí�ení kapacit (lidské i mechanické) strojírenských spole�ností bylo p�ed koncem roku v pr�m�ru 86 procent. Podobn� na tom byly velké (88 procent) i malé a st�ední firmy (86 procent). „�eské strojírenství pokra�uje v r�stu, obavy ale vznikají ohledn� dalšího vývoje v souvislosti s potenciálními problémy v p�ípad� dlouhodob�jšího trvání sankcí v��i Rusku. Pro další sm��ování sektoru bude klí�ovým prvkem vývoj i na ostatních trzích, a zejména v N�mecku,“ uvádí Ji�í Vacek, �editel analytické spole�nosti CEEC Research.

Aktuální pozitivní stav �eského strojírenství potvrzuje fakt, �e tém�� polovina (43 procent) �editel� spole�ností plánuje v letošním roce p�ijímat nové zam�stnance. Padesát procent firem zachová sou�asný stav. Pouhých 7 procent zástupc� firem potvrdilo problémy, které povedou k propoušt�ní. Více práce budou mít personalisté ve velkých firmách. 57 procent z nich bude hledat posily sou�asných tým�. V malých a st�edních spole�nostech p�jde o �ty�i firmy z deseti.

Práv� personalisté se ale p�i výb�ru vhodných lidí potýkají p�edevším s nedostate�nou kvalifikací a malými zkušenostmi zájemc� o práci. „Stesky nad nedostatkem technicky vzd�laných odborník� slyším snad v ka�dém pr�myslovém podniku, který navštívím. Proto jsme rok 2015 vyhlásili Rokem pr�myslu a technického vzd�lávání. V��ím, �e pro technické vzd�lávání bude rokem zlomovým, ve kterém se nám ve spolupráci s rezortem školství a �eskými zam�stnavateli poda�í zlepšit podmínky pro technické vzd�lávání a zvýšit zájem mláde�e o n�j,“ �íká ministr pr�myslu a obchodu Jan Mládek.

Problémem pro n� naopak není získat zam�stnance ochotné pracovat nap�íklad v t�ísm�nném provozu. „Nejv�tším problémem strojírenských firem je ji� delší dobu nedostatek kvalifikované pracovní síly. Situace na trhu práce se v�bec nelepší, ba naopak. V porovnání s rekordními lety ve strojírenském pr�myslu v roce 2008 máme období relativn� vysoké nezam�stnanosti, ale pokud spole�nosti hledají v�tší po�et kvalifikovaných zam�stnanc�, mají velký problém. V�tšina firem musí dlouhodob� a nákladn� rekvalifikovat, aby byly schopné pokrýt pot�ebnou poptávku. V olomouckém kraji je situace velice vá�ná, není zde univerzita technického sm�ru a po�et t�íd na SOS a SOU není dostate�ný pro pot�eby strojírenských firem v kraji,“ upozor�uje Petr Novák, �editel závodu, Koyo Bearings �eská republika, s.r.o. To potvrzuje i František Hrda, p�edseda p�edstavenstva, MINERVA BOSKOVICE, a.s: „O�ekávám, �e sektor strojírenství bude mít v následujících letech problémy, ne z d�vodu poklesu zakázek, ale z d�vodu nedostatku kvalifikovaných pracovník� pro zajišt�ní výroby.“
 

�ada firem vy�aduje pro �ást pracovních pozic znalost jednoho nebo i více cizích jazyk�. Nej�ast�ji se jedná o angli�tinu (po�aduje 87 procent firem) nebo n�m�inu (po�aduje 63 procent firem). P�ibli�n� t�etina firem vy�aduje znalost ruštiny (31 procent firem). Naopak znalost dalších jazyk� (nap�íklad francouzštiny, špan�lštiny, polštiny a arabštiny) vy�adují firmy ji� podstatn� mén� �asto. Jedná se spíše o firmy specializující se na n�které konkrétní zem�, v kterých je t�eba znát místní jazyk. Náro�n�jší jsou zejména velké spole�nosti.

Studii �eského strojírenství H1/2015 bude mo�né bezplatn� stáhnout na www.ceec.eu koncem února.

Alena Bradá�ová
PR & Communication Director
CEEC Research
E-mail: bradacova@ceec.eu
Tel.: +420 777 299 790