Syst�m Product Relationship Management - aktivn� aplikace Industry 4.0 v re�ln�m �ivot�

Kdy� se srovná value chain, je vid�t, �e definovat klienta je v podstat� nemo�né. Je pot�ebna podporovat toho z u�ivatel� u kterého se produkt zrovna nachází, a� ji� fyzicky, nebo virtuáln�.

Zjednodušen� �e�eno – kdy� se podíváme na obrázek 1, tak celkem logicky vyvstane otázka, KDO je ve výrobním �et�zci klient? Je to snad lisovna, která pomocí formy vyrábí plastové díly? Nebo je klient nástrojárna, která aplikuje dodané polotovary do formy a obrábí je do po�adovaného tvaru? Nebo je snad klient konstrukce, která skládá polotovary do funk�ního celku a ru�í za to, �e poskládané díly budou funk�ní a dodají po�adované díly (plastové výst�iky) v definované kvalit� a po�adovaném �ase? Anebo kone�n� je klient investor (zadavatel) který pot�ebuje mít informace o svých nástrojích, chce v�d�t, jestli nástroj vyrábí, je na údr�b� a jaké problémy se objevily?

P�i standardním �ízení pr�chodu informací je tato otázka (kdo je klient?) z principu nezodpov�ditelná a tedy ani nelze  efektivn� �ídit výrobu. Z hlediska u�ivatele je pak problém s podporou od dodavatel� . Z hlediska dodavatel� se informace o potí�ích ztrácí v mra�nu komunika�ních vazeb a neexistuje mo�nost, jak efektivn� podpo�it všechny �lánky �et�zce. Jak je vid�t na obrázku 2, ve chvíli, kdy projekty probíhají na globální úrovni – a t�chto projekt� p�ibývá - za�ínají se mno�it problémy s komunikací a s porozum�ním.

Obr. 1: standardní pr�b�h komunikace

Šipky probíhající komunikace na obrázku velmi p�kn� ilustrují slo�itost vztah� a mimod�k ukazují d�vod pro� globální projekty bez perfektního �ízení velmi �asto dopadají ne zcela dob�e. O problému precizní komunikace, velmi p�esného a� rigidního zadávání dokumentace a související omezení bylo p�ednášeno na konferenci 2012 ve vztahu k úsp�šnému zadávání projekt� do �íny a popis problém�, pro� tyto projekty kon�í nefunk�ní „levnou“ formou.

Standardních 5 linií komunikace mezi jednotlivými �lánky košatí na koncovém �lánku �et�zce, proto�e dodavatel� polotovar� pro výrobu je více. Typicky horký systém, normálie (desky, sloupky atd.), hydraulické válce a �elisti, chlazení, sintrové vlo�ky, po�itadla, chlazení atd. Všechny tyto díly jsou �asto z d�vodu kvality od r�zných dodavatel�. Navíc velmi �asto vstupují jednotlivé �lánky do jednání na p�ímo a tím se slo�itost vztah� je násobí.

P�i b�ném projektu je mo�né napo�ítat b�n� okolo 15ti komunika�ních linií, které mají neukon�ené konce (jiné �ásti výrobního �et�zce nemají tušení co se dohodlo a pro� se to dohodlo). Navíc ve fázi výroby plastových díl� (produk�ní fáze), se k ji� d�íve uvedeným �lánk�m výrobního �et�zce se p�idávají komunikace s dodavatelem vst�ikolis�, temperan�ních za�ízení, robotizace, atd. Nez�ídka se ka�dý jednotlivý �lánek vymlouvá na zbývající, jen aby nemusel �ešit své vnesené chyby.

Pokud vám p�ijde, �e tuto zm� komunikace a nesdílení informací lze u�ídit, tak si p�edstavte, �e posunete jeden ze �lánk� výrobního �et�zce a posunete výrobu produk�ního dílu (plastový díl) do jiné lisovny. V tu chvíli se ztrácí veškerá komunikace a lisovna za�íná zcela znovu, opakuje ji� vy�ešené chyby, není schopna efektivn� udr�ovat formu, chyby a omyly se mno�í, výroba se prodra�uje a investor bu� platí zbyte�né vícenáklady, nebo lisovna prod�lává.

Obr. 2: globální �lánky výrobního �etezce p�o standardním projektu

Tichá pošta je p�kná hra, ale na práci se nehodí

V hodnotovém �et�zci tedy probíhá „tichá pošta“ komunikace. Ka�dý �lánek �et�zu má b�n� informace o jeden krok nahoru a jeden krok dol�. Sm�rem nahoru je to klient – tedy je pot�eba mu vyjít vst�íc a ud�lat ho co mo�ná nejspokojen�jšího.

Sm�rem dol�, je to dodavatel. Velmi �asto se ztrácí pocit spolupráce a p�enáší se na n�j co nejvíce problém� a reklamací.

Takto koncipovaný �et�z dodavatelských vztah� ztrácí ze z�etele, �e forma je „pouhý nástroj“ (podobn� jako kladivo) pro vytvo�ení finálního produktu.

Kdy� se podíváme na komunika�ní šipky, tak je z�eteln� vid�t, �e se ú�astníci �et�zu dívají a tedy i komunikují „proti sob�“. Zjednodušen� �e�eno, nástrojárna se sna�í minimalizovat náklady z d�vodu maximalizace zisku. Lisovna musí nakoupit levnou formu, ale levné �ešení prodra�uje výrobu. Dodavatel horkého systému se sna�í nabídnout to nejlepší co m��e, ale lisovna má omezený rozpo�et a nástrojárna musí vyd�lat, tak�e nasazení �ešení �asto není optimální. Mo�nosti optimalizovat vst�ikovací proces, které mají vyšší po�adavky na investice se k investorovi �asto ani nedostanou a výsledek jsou formy „nap�l“. N�co vyd�lá ka�dý �lánek (nízká investice) a investor ztrácí zisky na výrob�, proto�e �ešení není optimální.

Druhý problém ve standardním komunika�ním �et�zci je p�enos informací. Velmi �asto se informace od investora nedostanou do nástrojárny a u� v�bec ne nazp�t od dodavatele normálií, nebo konstruktéra sm�rem k investorovi.

Jak praví obecné pravidlo – bez spojení není velení. Navíc bez informací se sni�uje pravd�podobnost kvalitního finálního produktu.

V extrémním p�ípad� dochází ke schovávání a zatajování informací mezi �lánky �et�zu, co� rozhodn� nepomáhá ani v konkrétním p�ípad�, nato� do budoucna.

Bez informací o správných postupech, dobrých výsledcích a samoz�ejm� také o chybách a nepovedených úpravách a opravách není mo�né v budoucnu zlepšovat ani nástroje, nato� pak technologické postupy.

Zatímco nazna�ený value chain na obrázku 1 je jednoduchý a jedná se v podstat� o ký�ený stav, reálná praxe vypadá jinak. Jednak nar�stá komunika�ní vzdálenost, navíc se p�idávají komunika�ní obtí�e a nedorozum�ní spolupráce v cizím jazyce.

V dnešní dob� je velmi z�etelný také kulturní problém, kdy komunikace probíhá nejen p�es hranice stát�, ale p�es hranice kontinent�- viz obrázek 2. V tu chvíli dochází k enormnímu nár�stu komunikace a komunika�ní šum zabra�uje porozum�ní. Jednak je problém jiné názvosloví – neexistuje jednotné názvosloví v daném oboru, druhý problém je jinak vedená výuka a pochopení jednotlivých slov a frází.

Postup MachineLOG IT – lze to i JINAK

Postup PRM systému MachineLOG IT je v z hlediska komunikace jiný. PRM systém MachineLOG IT je zam��en na produkt – tedy na plastový díl, který bude vyráb�n. Ne�eší se, kdo je klient, podstatná je podpora daného produktu s maximální efektivitou. Pro komunikaci je tedy šifrované databázi MLIT s definovatelnými p�ístupovými právy zalo�en produkt a p�id�lí se práva na p�ístup do definované slo�ky. Produkt je v tomto p�ípad� mín�n finální plastový díl. Všechno okolo je „pouze“ podpora výroby plastového dílu. Veškerá komunikace je na jednom míst� a ka�dý z ú�astník� si „vytáhne“ pot�ebné informace.

Kdy�e se podíváme na komunika�ní schéma, je jasn� viditelné, �e všichni mají shodné informace a tedy pracují se stejným zadáním. Pokud se zadání zm�ní, pak všichni participující mají okam�it� informaci a mohou adekvátn� reagovat.

Pokud tedy libovolný �lánek p�edvýrobní etapy vlo�í informaci do systému MLIT, okam�it� doputuje všem ú�astník�m výrobního �et�zce, kte�í mohou ihned reagovat – viz obrázek 3.

Obr. 3: p�edvýrobní fáze, p�íprava a výroba formy

Velkou výhodou systému MLIT je jeho otev�enost. Tedy pro �tení a zadávání informací jsou pot�ebné v�ci dostupné nejen primárním firmám (nástrojárna, lisovna, konstrukce), ale také dodavatel�m polotovar�. Tedy podpora a informace vznikají u jednotlivých dodavatel�, kte�í vkládají pot�ebná data do systému, kde jsou logována a ukládána pro další pou�ití.

Typickým p�íkladem, pro� je nutné aby do systému m�li p�ístup i sekundární participanti na projektu je tento:

· Pedrotti dodává rámy forem, desky, sloupky, pouzdra a vyhazova�e

· Progressive Components dodává st�ed�ní formy, a fixaci �elistí

· Vega dodává hydraulické válce

· Thermoplay navrhuje, a dodává horké vtoky

· Atd.

Jak je vid�t, i na jednoduché form� je pot�eba sbírat velké mno�ství informací z mnoha stran a ukládat je na jednom míst�. Konstruktér tedy osloví jednotlivé dodavatele, kte�í nahrají svou �ást rozpisky díl� pro budoucí pou�ití a samoz�ejm� p�idají modely, návody na instalaci, návody na údr�bu atd.

Nástrojárna tedy automaticky dostává všechny pot�ebné podklady pro integraci díl� do formy. Lisovna se takté� automaticky dostane ke kompletním podklad�m pro provoz, údr�bu a rozborku a sborku formy. P�i p�esunu formy do jiné lisovny, nebo údr�bu p�es jinou ná�a�ovnu se informace neztrácí, ale jsou stále k dispozici, v�etn� prokazatelnosti údr�by, technologických nastavení atd.

Pro pou�ití vlo�ených údaj� tedy sta�í p�ihlásit se do systému, a podívat se na pot�ebné informace. Systém MLIT nabízí jemn� odstup�ovanou, více stup�ovou ochranu pro omezení viditelnosti citlivých informací a nastavení viditelnosti údaj�.

Velkým benefitem pro firmy je, �e všechny pot�ebné podklady vznikají pouze jednou a jsou dostupné okam�it� po celou dobu �ivotnosti formy. Jakmile jsou údaje jednou vlo�eny, pak se párují pro nové projekty na stejné komponenty pouhým zadáním integrace díl� do nástroje.

Díky optimalizovanému zp�sobu práce s daty navíc systém MLIT v p�ípad� pot�eby náhradních díl� automaticky posílá po�adavky na místní obchodní zastoupení a tím se zrychluje podpora.

Výrazné zjednodušení zadávání informací do sytému (ka�dý si vlo�í svoje) šet�í lidskou sílu a k u�ivatel�m se dostávají rychleji pot�ebné informace. Tyto informace jsou navíc v�dy aktuální. Jednoduše �e�eno ka�dý se mén� „nad�e“ a výsledkem je lepší podpora. Zlepšená podpora a zjednodušené zadávání je to, co je akcentováno jako reálné nasazení pojmu Industry 4.0.

Ka�dý �lánek komunika�ního �et�zce odpovídá za svá vlo�ená data a má mo�nost kdykoliv aktualizovat komponenty tak, aby aktuální u�ivatel m�l neustále aktuální data a minimalizoval se nap�íklad problém neexistujících náhradních díl�.

Velkou výhodou je fakt, �e systém MLIT neomezuje po�et vstup�, tak�e jak produkt (nástroj) postupuje p�es výrobní �et�z firem, tak se postupn� mohou p�ipojovat další firmy, které jsou odpov�dné za technologii. Tedy dodavatel vst�ikolis�, robot�, uchopova��, nebo tempera�ního za�ízení. Tím se urychluje podpora a komunikace p�i potí�ích p�i technologickém procesu. Informace se strukturovan� ukládají na projekt a jsou jednoduše k dohledání.

A co výrobní fáze?

Jak bylo �e�eno, na obrázku �íslo 3 je „p�edvýrobní“ fáze plastového dílu. Velmi �asto dochází k zám�n� výrazu „výroba“. Vše, co se to�í okolo formy, tedy návrh, optimalizace, MF analýzy, 3D modely a i samotné obráb�ní formy, skládání a testování je p�edvýrobní fáze. P�edvýrobní fáze musí maximalizovat efektivnost a ziskovost fáze výrobní.

„Výrobní fáze je a� samotná produkce plastového dílu.“

Obr. 4: rozší�ení výrobního �etezce o produk�ní fázi a firmy, které participují na této etap�

Ovšem ve chvíli, kdy do hodnotového �et�zce p�ibude výrobní etapa, rozši�uje se po�et aktivn� zú�astn�ných firem – viz obrázek 4. Tyto firmy nutn� pot�ebují pro efektivní podporu informace z p�edvýrobní fáze a profesionální p�ístup by m�l být takový, �e firmy, podporující výrobní fázi by m�li mít aktivní p�ístup i do fáze p�edvýrobní.

Navíc je zde fáze podpory, která je d�le�itá hlediska funkce formy (rychlé �ešení problému, náhradní díly, efektivní podpora postup� a manuálových list� atd). Je nutné si uv�domit, �e (viz obrázek 2) výrobce nástroje a dodavatel polotovar� m��e být, a také �asto bývá z jiné zem�. Tedy p�i p�evodu formy do jiné zem�, �asto na jiném kontinentu místní zástupce nemá informace o p�evodu formy, nezná soupisku díl�, neví jestli je nástroj kritický pro dodávky atd.

Všechny tyto informace se standardn� za�ínají �ešit a� teprve ve chvíli prvního projektu. I proto je systém MLIT otev�ený a umo��uje p�edávat informace o p�esunu formy na definovaného zástupce. Typický p�íklad je forma z �íny, která p�ijde do �eské republiky. Ve chvíli potvrzení p�evodu dostávají všichni dodavatelé polotovar� v cílové zemi informaci, �e se na jejich území nachází nová forma, s definovanými díly a po�adavky na technologii, servis, díly atd. Po dohod� s lisovnou a nástrojárnou, která bude d�lat údr�bu, ev. úpravy formy, je mo�né optimalizovat po�et díl� na sklad� tak, aby byly dostupné u místního/nejbli�šího dodavatele a minimalizovala se nutnost preventivního nákupu náhradních díl� lisovnou, �i nástrojárnou.

Podstatné ovšem je, �e informace se neztrácí, ale jsou stále k dispozici jak pro nové firmy, které se primárn� podílejí a� na výrobní/ produk�ní fázi, ale jsou zp�tn� k dohledání i pro firmy participující na fázi p�edvýrobní. Díky zp�tné vazb� je mo�né zlepšovat postupy a výrobky do budoucna tak, aby aktivn� eliminovali vyskytnuvší se potí�e. Tomu z Vás, kdo má pocit, �e zde vidí základní definici Industry 4.0 – tedy sdílení informací pro zlev�ování a zkvalit�ování proces�, jejich ekologizaci atd. je nutné tento pocit potvrdit. Ano. Jedná se o reálnou aplikaci systému Industry 4.0 v jeho základní podob�.