Studie proveditelnosti a v�roba v�st�ik� z termoplast�, 4. ��st

14. ÚDR�BA A OPRAVY V PROCESU VST�IKOVÁNÍ TERMOPLAST�

Údr�ba technologických za�ízení vst�ikovny, vst�ikovacích forem a p�ípravk� je soubor �inností, které mají zajistit, �e bude zachován jejich provozuschopný stav nebo, p�i poruše, bude tento stav rychle obnoven.

Cílem údr�by tedy je:

 - zajistit bezproblémový, stabilní provoz všech za�ízení s co nejni�ším po�tem neplánovaných odstávek

 - zajistit jejich provozuschopnost s co nejni�šími náklady

 - zajistit maximáln� mo�nou efektivnost provozu všech za�ízení

 - zajistit výrobu v po�adované kvalit�

Jedná se o náro�né cíle, které je nutno plnit sou�asn�, co� ovšem znamená, �e standardní reaktivní p�ístup k procesu údr�by není nejvhodn�jší a je nutno v údr�b� pracovat proaktivn� a plánovan�.

Uvedené cíle tedy nelze plnit pouze koncepcí údr�by typu „oprava po poruše „ ( Breakdown Maintenance nebo Reactive Maintenance ).

Technologická za�ízení – vst�ikovací stroje a periferní za�ízení

Plánovaná údr�ba

Plánovaná údr�ba znamená plánovanou preventivní, prediktivní (revizní) nebo proaktivní údr�bu, kterou provádí specialisté útvaru údr�by s operátory stroj�. Náplní plánované údr�by jsou p�edevším preventivní inspekce a preventivní opravy. Preventivní opravy jsou provád�ny na základ� zjišt�ných skute�ností v pr�b�hu preventivní inspekce a jsou zam��eny na sní�ení pravd�podobnosti výskytu poruchy nebo vypov�zení funk�nosti za�ízení. Cílem plánované údr�by je p�edcházet poruchám v�asným odhalením a odstra�ováním mo�ných p�í�in vzniku poruch.

Preventivní údr�ba

Preventivní údr�ba je �innost, která se provádí p�ed výskytem poruchy, aby se p�edešlo hrozícímu selhání. Tato údr�ba zahrnuje plánované aktivity zalo�ené na znalosti chování porouchaných sou�ástek a podmínek a je bu� provád�na za ú�elem vylepšení systému, nebo aby se p�edešlo chátrání za�ízení.

Preventivní údr�ba je údr�ba stroje nebo za�ízení provád�ná podle p�edem stanoveného �asového plánu prohlídek. Má za cíl p�edcházet poruchám v�asným vyhledáváním a odstra�ováním mo�ných p�í�in jejich vzniku a sestavení harmonogramu dalších krok� v rámci preventivních oprav. Je navr�ena tak, aby udr�ovala a zvyšovala efektivní vyu�ití výrobních kapacit a sleduje t�i hlavní zásady prevence:

 - zachování normálních podmínek.
 - v�asné odhalení abnormalit.
 - rychlá reakce.

Preventivní údr�ba vy�aduje provedení následujících krok� s ohledem na individuální stroje
a za�ízení:

 - vytipovat stroje a za�ízení pro program preventivní údr�by.
 - definovat �innosti, které budou v rámci preventivní údr�by provád�ny.
 - stanovit �asové intervaly mezi definovanými �innostmi.
 - stanovit systém efektivního plánování díl�ích �inností preventivní údr�by.
 - vytvo�it standardy po�izování a �ízení dokumentace plynoucí z preventivní údr�by.

Preventivní údr�ba se provádí prost�ednictvím prohlídek, oprav a renovací. �innosti, je� jsou b�hem preventivní údr�by vykonávány, spadají do t�chto t�í typ�:

 - typ 1 : Pravidelná pé�e o b�né sou�ásti a systémy - mazání, �išt�ní, dopl�ování kapalin, se�izování atd.
 - typ 2 : Pravidelné prohlídky vedoucí k odhalení podmínek, je� by mohly vést k poruše stroje �i k náhlému selhání.
 - typ 3 : Údr�bové práce zahrnující se�izování, opravu, odstra�ování a nahrazování sou�ástek a prvk�, které jsou zatím v relativn� raných stadiích hrozícího selhání.

Nevýhodou u preventivní údr�by jsou odstávky stroj�, které je nutno v�tšinou uskute�nit, a tím dochází ke ztrátám �asu. A práv� z tohoto hlediska je d�le�ité správné plánování preventivních prohlídek a oprav.

Prediktivní údr�ba

Prediktivní údr�ba je metoda testování stroj�, která nalézá chyby ve stavech stroj� na základ� diagnostických metod. Testování stroj� se v�tšinou provádí bez nutnosti odstávky stroje, která je obvykle nezbytná v p�ípad� program� preventivní údr�by. Dob�e zpracovaný program prediktivní údr�by vyu�ívá dostupné a ov��ené technologie testování, jako je analýza vibrací, infra�ervená termografie, analýza oleje a �ástic opot�ebení, ultrazvukové testování atd.
P�ínosem správn� zavedeného programu prediktivní údr�by je p�edevším fakt, �e odstra�uje z údr�by nutnost pouhých dohad�. Testovací za�ízení umo��uje identifikovat problém v�etn� jeho potenciální p�í�iny a kvalifikovaní technici jsou tak mnohem lépe schopni doporu�it ty nejvhodn�jší postupy a zásahy pro odstran�ní opakujících se problém�, zabránit neplánovaným prostoj�m, prodlou�it �ivotnost stroje a zvýšit celkový výkon operací a za�ízení vst�ikovny.
Programy prediktivní údr�by jsou mén� nákladné a spolehliv�jší ne� tradi�ní preventivní údr�ba zalo�ená na daných intervalech prohlídek stanovených na základ� po�tu provozních hodin nebo �asového plánu.

Z pohledu výrobních stroj� a za�ízení je náplní programu prediktivní údr�by následující:

 - testování provozuschopnosti stroje
 - zjišt�ní místa, p�í�iny výskytu poruchy stroje
 - p�edpov�� další provozuschopnosti

Monitorování chodu stroj� v rámci prediktivní údr�by je p�edevším vyu�íváno u stroj�, které
mají strategický, p�ípadn� st�ední význam pro zabezpe�ení plynulého chodu výroby.

Totáln� produktivní údr�ba – TPM – Total Productive Maintenance

Podstatou TPM je zapojení všech pracovník� ve výrob� do aktivit, které sm��ují k minimalizaci prostoj�, nehod a neshod - zmetk�. Tento zp�sob údr�by byl zaveden v Japonsku v šedesátých letech minulého století a p�ekonává tradi�ní d�lení zam�stnanc� na pracovníky, kte�í na stroji pracují a na ty, kte�í stroj opravují. První podstatou je zapojení operátora, který chování stroje zná nejlépe a nejrychleji doká�e definovat abnormality v jeho �innosti, do diagnostických a údr�bá�ských úkon�.

Zavedení TPM do firem zabývajících se vst�ikováním plast� je v�cí vedení firmy a v�cí velmi diskutabilní. Totáln� produktivní zp�sob údr�by toti� vy�aduje od operátor� vst�ikovacích stroj� ur�itou sumu znalostí, navíc stále dopl�ovanou a rozši�ovanou, co� je v b�né praxi našich vst�ikoven prakticky nerealizovatelné - operáto�i jsou obvykle neodborný personál.   

Ve vst�ikovnách z postup� TPM obvykle dob�e fungují dva aspekty - plánovaná údr�ba a b�ná údr�ba, respektive �išt�ní stroj� a pracoviš� operátory.

Pravd�podobn� d�le�it�jší a efektivn�jší ne� zavedení komplexní TPM je metoda SMED – Single Minute Exchange of Die, metoda pro zkracování �asu p�i zm�n� výroby, respektive p�i vým�n� vst�ikovacích forem.

Cílem metodiky je p�esunutí co nejvíce �inností interních na �innosti externí, p�i�em� za interní �innosti pova�ujeme ty práce, které se vykonávají za klidového stavu vst�ikovacího stroje a naopak za externí ty, které se provád�jí za chodu stroje. Mezi �innosti interní, které se sna�íme eliminovat nebo p�enést na �innosti externí m��eme za�adit �asy na hledání, nap�íklad p�ípravk�, nástroj�, m��idel, atd., �as �ekání, nap�íklad na je�áb, paletový vozík, paletu, atd., �as ch�ze, nap�íklad pro zjišt�ní polohy formy, materiálu, hadic, atd., �as na nastavení, nap�íklad m��idel, p�ípravk�, uchopova��, atd.

Výstupem metodiky by m�l být postup, který se stane novým standardem redukujícím zbyte�né prostoje vst�ikovacího stroje a formy, v n�m� mají všichni zainteresovaní pracovníci - obsluha stroje, se�izova�i, mistr, technolog, údr�bá�, atd. - své p�esn� definované místo a pracovní postup.

Samoz�ejmostí by m�la být po�íta�ová podpora systému údr�by. 

Údr�ba vst�ikovacích stroj�

Tolik teorie z oblasti údr�by stroj� a za�ízení. V b�né praxi to, u vst�ikovacích stroj� s hydraulickým pohonem, obvykle znamená:

 - kontrola vodících a t�ecích ploch a míst - �istota, mazání

 - kontrola funk�nosti všech zábran stroje - p�ezkoušení funk�nosti a p�ípadné se�ízení nebo oprava

 - kontrola spoj�, potrubí, hadic, t�snosti hydraulického systému - dota�ení, p�et�sn�ní, vým�na, oprava

 - hydraulický olej - kontrola hladiny, dopln�ní

 - hydraulický olej - pravidelné a zdokumentované �išt�ní - mechanická filtrace nebo elektrostatické �išt�ní, �istota a v�asná vým�na provozních filtr�

 - diagnostika hydraulických systém� - m��ení odchylek tlak�, pr�tok� a teploty v hydraulickém systému - �išt�ní hydraulických prvk�, se�ízení, vým�na

 - p�evodovka šneku - kontrola olejové nápln�, vým�na oleje za tepla

 - v�trací m�í�ky silových a �ídících sk�íní - �istota, vým�na filtr�

 - olejový chladi� - t�snost, pr�tok, odstran�ní usazenin

 - pr�tokom�ry chladící vody - t�snost, pr�chodnost, �istota

 - kontrola hadic a rozvodných prvk� vodních okruh� tempera�ního systému vst�ikovacích forem - t�snost, pr�tok, �istota

 - kontrola sníma�� technologických parametr� - tlaky, teploty, pr�toky, otá�ky - funk�nost, p�esnost, uchycení - se�ízení, vým�na

 - kontrola sníma�� a koncových spína�� formy - funkce, oprava, vým�na

 - kontrola odlu�ova�e kovových �ástic v násypce stroje - �istota, umíst�ní

 - kontrola ustavení vst�ikovacího stroje a paralelita upínacích desek vst�ikovacího stroje

 - zdokumentování údr�by

Opravy vst�ikovacích stroj�, modernizace  

Z hlediska oprav vst�ikovacích stroj� je d�le�ité jejich d�lení podle typu pohonu - vst�ikovací stroje s pohonem:

 - pln� hydraulickým

 - pln� elektrickým

 - hybridním - vst�ikovací jednotka bu� s pohonem hydraulickým, nebo elektrickým a uzavírací jednotka s pohonem opa�ným

 - pneumatickým

Nejd�le�it�jší je správná diagnostika konkrétní poruchy a tím i stanovení její opravy. Zde m��e p�icházet do úvahy jak zkušenost pracovník� údr�by a servisních technik� externí firmy zajiš�ující opravy v konkrétní vst�ikovn�, tak i nap�íklad diagnostika typu horká linka, která po telefonu napomáhá rychlé detekci poruchy, koordinaci dodání náhradních díl� a servisních slu�eb.

Krom� horké linky se za�ínají pou�ívat systémy e - service. Jedná se o kvalifikovanou vzdálenou podporu, respektive vzdálené p�ipojení na systémy vst�ikovacího stroje, jejich diagnostiku a identifikaci poruchy vzdáleným servisním technikem.

S opravami vst�ikovacích stroj� souvisí i vytipování a nákup náhradních díl�, kalibrace m��ících, obvykle zp�tnovazebních, sníma��, p�ípadné pravidelné servisní prohlídky specializovaným technikem, atp.

Mimo pravidelných servisních prohlídek a efektivn� provád�né údr�by a oprav vst�ikovacích stroj� je mnohdy ú�elné provedení jejich modernizace - retrofitu. Ten se provádí jak z pohledu modernizace, tj. zvýšení u�itných vlastností stroje a prodlou�ení jeho �ivotnosti, tak i jeho dovybavení, nap�íklad automatiza�ními za�ízeními nebo p�izp�sobení jinému výrobnímu programu.

Vst�ikovací formy

Efektivnost systému údr�by vst�ikovacích forem a jejich vlastní výrobní výkon jsou sice odlišné, ale siln� propojené cíle údr�by. Výrobní stav forem a jejich maximální výkon je samoz�ejmým cílem údr�by, ale efektivnost údr�by není v�dy samoz�ejmostí. Obvykle se za efektivní údr�bu vnímá taková, která vede k rychlé p�íprav� formy k další výrob�, tj. systém „d�lejte cokoli je t�eba, jen a� je forma ji� na stroji“. Ovšem v sou�asném, siln� konkuren�ním prost�edí s výrazným tlakem na cenu finálního výst�iku je nutno zefektivnit i údr�bu forem. Nákladové faktory typu p�es�asové hodiny údr�bá��, neplánované opravy forem, úniky kapalin, poni�ené tvarové �ásti forem, výroba zmetk�, atd. je nutno minimalizovat, respektive odstranit.

Mnoho systém� údr�by trpí problémy z nedostatku �asu pot�ebného na p�ípravu výroby shodných výst�ik� - nízký stav pracovník� údr�by, zbyte�ná �innost nebo �etnost údr�bá�ských úkon� nebo nutností se v�novat i jiným pracím ne� je údr�ba forem; problémy s informovaností - neevidence nebo nep�esná evidence informací o stavu formy, o provedených údr�bách a opravách; problémy s rezistencí pracovník� údr�by, tj. s jejich nechutí p�ijímat zm�ny, nové postupy a inovace.

Základem pro odstran�ní uvedených problém� je standardizace typických úkon� – demontá� a montá� formy, �išt�ní formy, hledání a odstra�ování závad – a plánování preventivní údr�by forem.

Mo�né zp�soby plánování preventivní údr�by forem:

 - údr�ba p�i ka�dém sejmutí ze vst�ikovacího stroje - relativn� neefektivní a nákladný zp�sob údr�by

 - údr�ba podle zdvih� - vy�aduje p�esnou evidenci o provozu formy a problémem je stanovení maximálního po�tu zdvih� formy bez její údr�by - ka�dá forma je originál - a neexistuje obecný, universální návod pro stanovení po�tu zdvih� bez údr�by; obdobn� je tomu i se stanovením garantované �ivotnosti formy

 - údr�ba podle prob�hlých provozních hodin – jedná se o analogii s po�tem zdvih�, pouze je zde jiná hodnotící jednotka - �as

 - provoz formy do závady - nejprimitivn�jší a nejnákladn�jší zp�sob údr�by  

Se zp�soby údr�by forem souvisí i problematika manipulace s nimi a jejich skladování, co� sice p�ímo nesouvisí s technickými otázkami údr�by, ale výrazn� ovliv�uje organizaci údr�by a ur�uje i vybavenost pracovišt� údr�by.  

Ur�itá robustnost vst�ikovacích forem, která je d�sledkem po�adavk� na jejich tuhost, m��e svád�t k mén� citlivému zacházení. To je ovšem zásadní omyl, jak z technického, tak i cenového hlediska, kdy mnohdy cena formy m��e p�ekro�it cenu samotného vst�ikovacího stroje. Formy musí být vybaveny prost�edky pro jednoduchou a bezpe�nou manipulaci s nimi. Záv�sná oka o p�íslušné nosnosti, záv�sné t�meny s oky, atp. v�dy musí umo��ovat manipulaci ve vodorovné poloze. P�i manipulaci s formami je nutno zajistit i nemo�nost pohybu vyhazovacího systému formy.

K p�emís�ování forem, k manipulaci s nimi, k jejich upínání na vst�ikovací stroj se obvykle pou�ívají r�zné manipula�ní vozíky, vysokozdvi�né vozíky, je�ábové dráhy, atp.

Pro upínání, montá� formy na upínací desky vst�ikovacího stroje a její demontá� ze stroje musí být minimáln� její pevná �ást vybavena st�edícím kruhem s tolerancí h7/H8, p�i�em� jak st�edící kruh, tak i otvor v pevné upínací desce vst�ikovacího stroje musí být bez poškození a �isté. Formy se upínají pomocí upínek, šroub� p�es otvory v upínacích deskách formy, pomocí magnetických p�ídavných desek, pomocí r�zných typ� hydraulických upínacích systém�, apod.

Mezi jednotlivými výrobními dávkami jsou formy schopné vyráb�t schodné výst�iky umíst�ny ve skladu forem nebo v místech ur�ených k jejich umíst�ní a ulo�ení. V�dy je nutno zajistit jejich �ádnou evidenci - stav formy (p�ed údr�bou, po údr�b�, p�ed opravou, po oprav�, schopná výroby OK výst�ik�), v�etn� posledního zdvihu, vést evidenci o po�tu zdvih�, o údr�b�, o opravách, atd.

P�ed ulo�ením formy na ur�ené skladovací místo, za p�edpokladu schopnosti formy vyráb�t schodné díly z pohledu po�adavk� na jejich jakost, musí být forma o�išt�na od zbytk� vst�ikování, nakonzervována proti korozi, pohyblivé díly namazány, tempera�ní okruhy pr�chodné, bez usazenin a suché.

Všechny prost�edky pou�ívané p�i údr�b� a opravách musí být k uvedeným ú�el�m ur�eny, nesmí obsahovat vodu. Jen p�i pou�ití vhodných prost�edk� je mo�no zajistit kvalitní funkci formy.

Reproduk�ní schopnost formy je dána její konstrukcí, materiály jejích díl� a zp�sobem jak je o ní pe�ováno. Všechny chyby v údr�b� a opravách formy se negativn� projeví na kvalit� výst�ik� i na finan�ních nákladech jejich výroby.

Údr�ba vst�ikovacích forem

P�i reálné údr�b� vst�ikovacích forem by jako první krok m�lo být zjišt�ní skute�ného stavu formy. Zde je tedy nezbytná spolupráce výrobního úseku s pracovišt�m údr�by. Ze zhodnocení stavu formy vyplynou po�adavky bu� na provedení údr�by, na provedení opravy formy intern� nebo extern� nebo kombinovan�, tj. provedení �ásti prací extern� a �ásti intern� pracovníky vlastní údr�by.

Do prací údr�by vst�ikovacích forem zejména pat�í:

 - kontrola a opravy tempera�ních systém� formy - t�snost a funkce (pr�chodnost)

 - kontrola a opravy horkých systém�, v�etn� konektor� a kabelá�e

 - kontrola a opravy jistících prvk� - koncové spína�e poloh �ástí formy

 - kontrola a opravy pohyblivých �ástí - �elisti, taha�e jader, vytá�ecí systémy, vyhazovací systémy, areta�ní systémy, vodící systémy - funkce, velikost v�lí, opot�ebení, �istota, mazání, atd.

 - kontrola a vy�išt�ní odvzdušn�ní

 - kontrola a oprava dosedací plochy vtokové vlo�ky - plocha musí být bez poškozením

 - kontrola správnosti nastavení datumovníku

 - konzervace tvarových �ástí

 - �istota, odmašt�ní, mazání

 - kontrola úplnosti - vyhazovací ty�e, náústky, hadice, p�ípravky, atd.

 - záznam o provedených úkonech

I kdy� to není v našich vst�ikovnách pravidlem, doporu�uji, aby i pracovníci údr�by forem zvládali minimum specializovaných �inností z oblasti se�izování a provozu forem na vst�ikovacích strojích:

 - z pam�ového nosi�e nebo pam�ti vst�ikovacího stroje p�ehrát p�íslušný program - parametry výroby

 - nastavení se�izovacího re�imu

 - nastavení uzavírací síly

 - nastavení pohyb� formy

 - nastavení ochrany formy

 - nastavení vyhazování

 - nastavení dosedu vst�ikovací jednotky na formu

 - nastavení a uvedení do provozu temperovací za�ízení formy

 - nastavení a zprovozn�ní regulace horkých systém�

 - nastavení hydraulických systém� taha�� jader

 - nastavení vytá�ecích systém�

 - nastavení a spušt�ní dalších médií - vzduchové ofukování, koncové spína�e poloh, jehlové uzáv�ry horkých systém�, atd.

Opravy vst�ikovacích forem

P�irozené opot�ebení je vyvoláno abrazí a chemickým p�sobením vst�ikovaného plastu na tvarové �ásti a díly forem. U n�kterých termoplast� k tomu p�istupuje i korozní ú�inek - PVC, PVA, plasty se speciálními aditivy.

Nadm�rné opot�ebení a mechanické poškození funk�ních i ostatních díl� formy m��e být také zp�sobeno nevhodným nebo nepozorným zacházením s formou, ale i nedostatky v její konstrukci a výrob�.

Opravy opot�ebovaných nebo mechanicky poškozených �ástí forem lze, v zásad�, opravovat dv�ma základními zp�soby:

 - nanášením kovu na poškozená místa - nej�ast�ji nava�ováním, p�ípadn� galvanickým �i chemickým pokovením

 - vlo�kováním opot�ebených nebo porušených �ástí, respektive jejich vým�nou

Nava�ováním se nanáší kov na poškozená místa a návar se opracuje a díl se dolícuje do sestavy vst�ikovací formy. K opravám technologiemi nava�ování se pou�ívají nava�ovací metody, které v co nejmenší mí�e tepeln� ovliv�ují okolí návaru: laserové nava�ování, mikroplazmové nava�ování, impulzní sva�ování za studena, mikropulzní nava�ování elektrickým obloukem, vibra�n� pulzní nava�ování nebo robustn�jší metody nava�ování obloukem, obalovanou elektrodou, typu WIG, MIG, MAG, apod.

Nava�ování chyb�jícího objemu kovu z poškozených míst, odlomených nebo opot�ebených hran, trhlin, apod. se provádí dodáním p�ídavného materiálu ve form� drát�, pásk�, prášk�. Slo�ení p�ídavných materiál� musí odpovídat slo�ení a tepelnému zpracování - tvrdosti - základního, opravovaného materiálu dílu formy.

P�ed nava�ováním je nutno opravované místo dob�e o�istit a odmastit, aby se p�edešlo ne�ádoucím defekt�m - bublinám, nedova�eným míst�m, trhlinám, atd. Rychlé roztavení malého objemu p�ídavného nava�ovaného kovu i základního, opravovaného materiálu zajistí i jejich rychlé ochlazení a zakalení do jemné struktury ve velmi malém, tepeln� ovlivn�ném objemu.

Druhá, nej�ast�jší, opravárenská metoda p�i oprav� vst�ikovacích forem je, ji� uvedené, vlo�kování.

Výroba vlo�ek m��e probíhat klasicky metodami t�ískového obráb�ní s následným tepelným zpracováním a dolícováním do tvar� formy nebo je mo�no pou�ít technologie DMLS - Direct Metal Laser Sintering. Tato aditivní metoda pou�ívá pro vstupní data formát. stl, materiál pro opravu - bu� nanášení p�ímo na poškozený díl, nebo výrobu nové �ásti formy - 1.2709, který se garantovan� spojí op�t s 1.2709 nebo 1.2343. V p�ípad�, �e se kovový prášek laserem nanáší p�ímo na opravovanou tvarovou �ást formy, musí tato být nejvyšším místem opravované �ásti a musí být rovnob�ná se základnou nanášecího stroje (nutnost p�ejí�d�ní ramene stroje nad dílem p�i stavb� poškozeného místa). Jakost povrchu nov� vystav�ného objemu je Ra 12, 5 a dostavba se obvykle provádí s p�ídavkem na další obrobení - CNC, elektoerozivní (EDM), lešt�ní, atd. Nov� vyrobenou �ást je mo�no tepeln� zpracovat na tvrdost 32 a� 54 HRC.

Samoz�ejmou podmínkou všech oprav je dostupnost výrobní dokumentace formy se všemi provedenými zm�nami, p�i�em� práv� zm�nové �ízení není, obvykle, na prvním míst� ve správ� výrobní dokumentace. Pokud výrobní dokumentace není k dispozici nebo nezachycuje reálný stav opravovaných tvar� je mo�no chyb�jící data získat cestou Reverse Engineering - reversního in�enýrství. To p�ímo navazuje na zobrazení dílu technologií 3D skenování - optické, laserové. Slou�ením obou metod je mo�no získat plošná nebo objemová 3D data tvarových díl� nebo i celých forem. P�esnost nazna�eným zp�sobem získaných 3D dat je a� +/ - 0, 05 mm od zdrojového skenu.

15. ZAJIŠT�NÍ BEZPE�NOSTI A OCHRANA ZDRAVÍ P�I VST�IKOVÁNÍ TERMOPLAST�, PO�ÁRNÍ OCHRANA    

Základní p�edpisy pro vst�ikování plast� - výb�r:

 - Zákoník práce, �.262/2006 Sb., v aktuálním zn�ní, �ást pátá Bezpe�nost a ochrana zdraví p�i práci

 - Zákon �.309/2006 Sb., po�adavky BOZP v pracovn� - právních vztazích

 - Na�ízení vlády 101/2005 Sb., o podrobn�jších po�adavcích na pracovišt� a pracovní prost�edí

 - Na�ízení vlády �.378/2001 Sb., kterým se stanoví po�adavky na bezpe�ný provoz a pou�ívání stroj�, technických za�ízení, p�ístroj� a ná�adí

 - �SN 69 0030 Stroje pro zpracování kau�ukových sm�sí a plast�. Bezpe�nostní po�adavky. Spole�ná ustanovení.

 - �SN 21 0701 Tvá�ecí stroje. Hydraulické lisy. Bezpe�nostní po�adavky na konstrukci.

 - �SN EN 1114 - 1 Stroje pro zpracování pry�e a plast�

 - �SN EN 201 Technické bezpe�nostní po�adavky na konstrukci a stavbu vst�ikovacích stroj� na plasty

 - �SN 26 9030 Skladování - zásady bezpe�né manipulace

 - �SN ISO 3864 Bezpe�nostní zna�ky a tabulky

 - �SN 26 8805, �SN 26 8808 Motorové vozíky

 - �SN ISO 12 480 - 1 Je�áby - bezpe�né pou�ívání

 - �SN 27 0144 Zdvihací za�ízení - prost�edky pro zav�šování a vázání b�emen

 - �SN 33 1600 Revize a kontroly elektrického ru�ního ná�adí

 - Na�ízení vlády �.201/2010 Sb. Zp�sob evidence, hlášení a zasílání záznam� o úrazu

 - Zákon �.133/2001 Sb. O po�ární ochran�, ve zn�ní pozd�jších p�edpis�

 - Vyhláška MV �.246/2001 Sb. o po�ární prevenci

 - Vyhláška MV �. 87 200 Sb. Podmínky po�ární bezpe�nosti p�i sva�ování

 - Normy EUROMAP

Návody k pou�ívání pro všechna strojní a další za�ízení ve vybavení vst�ikovny.

Základní po�adavky na pracovišt� a rozmíst�ní stroj� - výb�r:

 - vst�ikovna se vst�ikovacími stroji musí být tak velká, aby na ka�dého na pracovišti se trvale zdr�ujícího operátora p�ipadal vzdušný nezastav�ný prostor o objemu minimáln� 15 m3 a volná podlahová plocha minimáln� 2 m2; sv�tlá výška musí být minimáln� 3 m

 - vzdálenost maximáln� vysunutých �ástí vst�ikovacích stroj� od trvalých p�eká�ek - st�ny, sloupy, jiné stroje, atd. - musí být alespo� 600 mm; p�ed strojem musí být pro obsluhu volná plocha o ší�ce minimáln� 1 000 mm

Hydraulické vst�ikovací stroje - zásady bezpe�nosti - výb�r:

 - musí být vybaveny STOP tla�ítky

 - nemusí být pevn� zakotveny

 - musí mít ochranu p�ed popálením horkou polymerní taveninou

 - musí mít ochranné kryty pracovních prostor� - pevné i pohyblivé

 - pou�ívání pouze bezpe�ných forem

 - ochranné systémy p�i provozu s roboty

Pracovníci - výb�r:

 - dovolena je práce pouze zdravotn� zp�sobilým pracovník�m s p�íslušnou kvalifikací

 - školení a ov��ení znalostí - minimáln� 1x za rok

 - pou�ívání p�edepsaných ochranných pracovních prost�edk�

 - termíny preventivních léka�ských prohlídek a kdo je provádí

 - kategorie práce: 2 - výroba; 3 - drcení

 - nebezpe�í p�i pou�ívání surovin a materiál�

 - bezpe�nostní p�edpisy

 - první pomoc

 - zákazy

 - bezpe�nostní pravidla pro obsluhy vst�ikovacích stroj� a dalších za�ízení

 - povinnosti p�i práci se�izova��

 - bezpe�nost p�i manipulaci s materiály a jejich skladování

 - práce �idi�� vysokozdvi�ných vozík�

 - bezpe�nost p�i práci p�i opravách a údr�b�

 - BOZP pro techniky a administrativní zam�stnance pohybující se v dílenských provozech

 - bezpe�nost p�i práci pro vedoucí zam�stnance

 - po�ární ochrana - povinnosti zam�stnanc�, hasební prost�edky a zacházení s nimi

 - p�edpisy o zacházení s elektrickými za�ízeními, mo�nosti ohro�ení

 - poskytování první p�edléka�ské pomoci

Rizika p�i vst�ikování termoplast� - rizika pracovní - výb�r:

 - popálení polymerní taveninou nebo horkou vodou

 - únik vysokotlakého hydraulického oleje

 - po�ezání, popálení p�i manipulaci s výst�iky

 - po�ezání, od�ení p�i ru�ním dodate�ném opracování výst�ik�

 - vysmeknutí b�emene a nástroj� z ruky

 - pád p�i obsluze stroje a formy, špatné našlápnutí, podvrtnutí, uklouznutí

 - p�ira�ení b�emenem

 - sesunutí b�emen z regál�

 - p�ira�ení osoby ru�ním dopravním prost�edkem

 - p�ira�ení osoby vysokozdvi�ným vozíkem

 - p�ira�ení osoby pádem materiálu z je�ábu

 - p�ira�ení motorovým vozidlem

 - nara�ení na p�eká�ku

 - riziko spojené s pracovním prostorem

Rizika p�i vst�ikování termoplast� - rizika technická:

 - úraz elektrickým proudem

16. ZÁV�R

Jako základní p�edpoklad k tomu, aby popsaný postup výroby mohl být úsp�šn� realizován, nebo-li na konci výrobního procesu byl p�edán zákazníkovy výst�ik spl�ující všechny zadané po�adavky je znalost p�íslušných postup� a díl�ích proces� u všech na procesu zainteresovaných pracovník� a jejich týmová spolupráce.

To je velký úkol pro nás všechny, kte�í se výrobou výst�ik� z termoplast� zaobíráme. 

1. �ást »

2. �ást »

3. �ást »