Studie proveditelnosti a v�roba v�st�ik� z termoplast�, 3. ��st

10. OV��ENÍ NÁVRHU KONSTRUKCE VÝST�IKU POMOCÍ PROTOTYPOVÉ VÝROBY

Metody Rapid Prototypingu spolu se simula�ními výpo�ty a znalostmi zainteresovaných vývojových a konstruk�ních pracovník� jsou silným výchozím sou�tovým bodem pro kone�ný výsledek, tj. výrobu výst�iku s definovanou kvalitou. V n�kterých p�ípadech ani výsledky z nich získané nemusí být dosta�ující nebo pro daný typ výrobku je nutné jeho ov��ení p�ed zahájením sériové výroby a proto p�ichází na �adu výroba prototypových výst�ik�.

P�i jejich výrob� by m�lo platit, �e prototypová výroby by se m�la maximáln� p�iblí�it výrob� sériové ve smyslu materiálovém, konstrukce - d�lící roviny, vtokový systém, temperace, atd. - sériové formy a výrobního procesu, v�etn� hodnocení jakosti a funk�nosti dílu.

Záv�ry vycházející z výsledk� získaných a popsaných v p�edešlých kapitolách se tedy promítnou do materiálového �ešení výst�iku, do jeho konstruk�ního a designového �ešení a zejména do konstrukce prototypové vst�ikovací formy.

Prototypové vst�ikovací formy s tvarovými díly ze slitin hliníku nebo ocelové v zušlecht�ném stavu se konstruk�n� zjednodušují a zlevní tak, �e nap�íklad místo hydraulicky nebo mechanicky ovládaných �elistí a tvar� se forma zjednoduší pomocí ru�n� vkládaných tvarových jader, které jsou vyhozeny z formy spolu s výst�ikem a po jejich demontá�i z výst�iku se op�t vlo�í do formy pro následující výrobní cyklus.

K výrob� prototypových forem se pou�ívají b�né technologie a výrobní postupy stejné jako p�i výrob� sériové formy - konven�ní obráb�cí technologie, CNC obráb�ní, EDM obráb�ní - hloubení i �ezání drátkem, atd. Samoz�ejmým po�adavkem je rychlost výroby prototypových forem.

�ivotnost prototypových forem obvykle bývá do 1 000 (do 5 000) zdvih�. Pou�ívají se i tvarové vlo�ky vyrobené technologií DLMS. Ve speciálních p�ípadech - po�adavek na rychlost a malý po�et kus� - je mo�no tvary formy vyrobit nap�íklad odlitím z epoxidových prysky�ic s nulovým smršt�ním a s mo�ností vyu�ití master model� vyrobených n�kterou z technologií RP nebo vyrobit tvárnice metodou nást�iku kovu na model, metodou galvanoplastických sko�epin nebo lisováním tekutého ne�elezného kovu - zinkové, hliníkové, m�d�né slitiny, v�etn� 3D tisku.

11. KONSTRUKCE A VÝROBA SÉRIOVÉ FORMY, UCHOPOVA��, P�ÍPRAVK� A ZKOUŠENÍ VST�IKOVACÍCH FOREM

P�i konstrukci sériové formy se zohlední, krom� znalostí a zkušeností konstruktéra formy, všechny výsledky získané v p�edvýrobních, výše popsaných, etapách.

Tyto výsledky se p�evedou do zadání pro výrobu formy:

 - 3 D model výst�iku zohled�ující všechny po�adavky technologi�nosti konstrukce výst�ik� z termoplast�, v�etn� odpovídajících po�adavk� na tvarovou a rozm�rovou p�esnost  

 - definice materiálu výst�iku - materiálový list s hodnotami smršt�ní

 - definice jakostních po�adavk� na výst�ik kladených

 - ur�ení násobnosti formy - posouzení z hlediska charakteru, p�esnosti a materiálu výst�iku, z po�adovaného ro�ního mno�ství, z termínu dodání výst�ik�, z ekonomie výroby

 - zadání garantované �ivotnosti formy

 - zjišt�ní upínacích rozm�r� p�íslušného vst�ikovacího stroje

 - po�adavky na vyhození výst�iku z formy - automatický chod vst�ikovacího stroje s vypadáváním pod formu, odebírání výst�ik� robotem, ru�ní vyjímání výst�ik�, atd.

 - zjišt�ní pot�ebných dat pro uchopova� p�i vyjímání výst�ik� robotem

 - po�adavky - manuál pro konstrukci formy s po�adavky provozovatele formy - nap�íklad zp�sob p�ipojení tempera�ního média, elektrického vytáp�ní, vzduchu, technika p�ipojení vyhazovacího systému stroje k vyhazovacímu systému formy, zp�sob zapojení hydraulických koncovek, zp�sob zapojení napájení a snímání teploty horkého systému, zapojení koncových sníma��, ozna�ování formy, osazení formy po�ítadlem zdvih�, po�adavky na upínání formy na vst�ikovací stroj, atd.

 - po�adavky na montá�ní, m��ící a p�ípadn� další p�ípravky (chladící, roztahovací, apod.)

 - ur�ení dodavatele normalizovaných díl� a horkého systému

 - definice zást�ik� a dodate�n� u stroje montovaných díl�, nap�íklad klip�

 - ur�ení materiál� na rám formy, desky formy, tvarové �ásti a díly formy, na desénované tvary, v�etn� tepelného zpracování

 - po�adavky na náhradní díly - tvarové vlo�ky, pru�iny, ...

 - po�adavky na kontrolu procesu - tlaková, teplotní �idla

 - po�adavky na dokumentaci k form�

 - atd.

V dnešní, globalizované výrob�, co� se týká i výroby vst�ikovacích forem, platí, �e �ím je zadání p�esn�jší, tím je i mo�nost kontroly ú�inn�jší a je i v�tší mo�nost odstran�ní r�zných nedorozum�ní.

Po vymezení konstruk�ních mantinel� konstruktér formy variantn� hledá a hodnotí nejvhodn�jší zp�sob zaformování výst�ik�. Na základ� rozhodnutí o zaformování je ur�en pr�b�h jak hlavních, tak i vedlejších d�lících rovin, které by m�ly být geometricky co nejjednodušší, snadno vyrobitelné a slícovatelné. Jejich umíst�ní musí spl�ovat po�adavky na výrobu jakostních výst�ik�, zejména jakostních rozm�rových a tvarových po�adavk�, rozm�r� vázaných a nevázaných formou, správný sm�r a velikost technologických úkos� i úkos� pro bezproblémové odformování desénovaných ploch, v�etn� souososti výst�ik� p�i jejich zaformování do obou polovin formy. Stopy po d�lících rovinách nesmí být p�í�inou funk�ních nebo vzhledových vad.

Na d�lící roviny navazuje další koncepce formy s vtokovým systémem, tempera�ním systémem a vyhazovacím systémem a rámem formy. Pro urychlení a zkvalitn�ní konstrukce i výroby forem se pou�ívají soustavy normalizovaných díl� nakupovaných od specializovaných výrobc�. Od specializovaných výrobc� se té� nakupují horké systémy, které jsou ur�eny pro danou výrobu výst�ik�, obvykle z garancí funk�nosti i �ivotnosti od jejich výrobce. P�i konstrukci formy by se nem�lo zapomínat i na výrobní mo�nosti p�íslušné nástrojárny, která bude výrobu formy realizovat.

Pro výrobu forem se pou�ívají b�né t�ískové technologie i t�ískové technologie umo��ující opracování tepeln� zpracovaných ocelí, v�etn� technologií elektroerozivních. Nástroja�ské obráb�cí i elektroerozivní stroje jsou obvykle s CNC �ízením a je tedy mo�no propojit s technickou p�ípravou výroby, kdy p�edstavitelem pro výrobu je digitální 3D model sou�ásti.

Samoz�ejmostí je pr�b�ná kontrola výroby jednotlivých díl� formy a to jak b�nými komunálními m��idly, tak i s vyu�itím m��ících sou�adnicových stroj� nebo optických p�ístroj�.

Volba materiálu jednotlivých díl� formy a jejich stav, respektive zp�sob tepelného zpracování má zna�ný vliv na jejich funkci. Kalení a cementování, p�ípadn� nitridování zvyšuje jakost i �ivotnost formy, �íhání naopak usnad�uje opracování.

V prvé �ad� se volba p�íslušné ocele �ídí vlastnostmi vst�ikovaného granulátu - m�kké plasty (TPE, EVA, PE, ...), standardní nepln�né plasty, plasty pln�né abrazivními plnivy (sklen�ná vlákna), po�adovanou �ivotností formy, zp�sobem výroby tvarových �ástí formy, jejich velikostí.

P�edpokladem pro vysokou �ivotnost formy je správná a ú�elná konstrukce formy, vhodné vlo�kování, zejména exponovaných tvá�ecích �ástí, celkové dimenzování a tuhost formy, zp�sob zacházení s formou, její údr�ba a opravy. D�le�ité je si uv�domit, �e cena formy se nestanovuje p�i jejím nákupu, ale a� tehdy kdy� je forma vy�azena do šrotu.

S �ivotností forem a výb�rem vhodného materiálu jejich tvarových �ástí také souvisí jakost povrchu tvá�ecích díl� formy. Zde musíme rozlišovat, zda se jedná o díly vzhledové nebo bez po�adavk� na jakost povrchu. Pro druhý typ výst�ik� platí, �e jakost povrchu musí být taková, aby bylo zajišt�no jejich bezproblémové vyhození z formy. Vzhledové díly mohou být lešt�né v n�které z jakostních t�íd lešt�ní - technický lesk, lesk, zrcadlový lesk - nebo mohou být desénované, nap�íklad technologií elektroerozivního obráb�ní, technologií fotochemického leptání, technologií laserového pálení, atd. Nejd�le�it�jší podmínkou dobrého výsledku u desénovaných a lešt�ných ploch je homogenní struktura materiálu, co� v n�kterých p�ípadech vede k pou�ití ocelí vakuov� nebo elektrostruskov� p�etavovaných, nap�íklad 19 642;19 655;19 663;1.2738.

Pro výrobu rám� a málo namáhaných desek forem se pou�ívají uhlíkové oceli t�ídy 11 (11 523;11 600; 1.1730 ). Pro desky s po�adavkem na vyšší pevnost se pou�ívá konstruk�ní uhlíková zušlecht�ná ocel 12 060. Další �asto pou�ívanou skupinou jsou konstruk�ní nástrojové cementa�ní ocele ( 14 220;19 015;19 486;1.2162;1.2764 ) - po tepelném zpracování mají pevné a hou�evnaté jádro s velkou tvrdostí povrchové vrstvy - a� 64 HRC. Pro výrobu funk�ních a tvarových �ástí a díl� forem jsou k dispozici nástrojové, legované, prokalitelné ocele (tvrdost a� 62 HRC;19 312;19 614;19 452;19 437;19 663;1.2311;1.2343;1.2379 ) a nitridovatelná, prokalitelná 19 550 (60 HRC). Pro granuláty, které mohou být chemicky agresivní je mo�no pou�ít nerezové konstruk�ní oceli 17 029;1.2083, 54 HRC.

Pro zvýšení odolnosti proti abrazi, pro zvýšení kluznosti, samomaznost, atd. je mo�no vyu�ít technologie povlakování. Pro zlepšení odvodu tepla slitiny m�di - materiály na bázi beriliových bronzí, materiály Ampco, Ampcoloy, Albromet, slitin FeCoNi, atd.

P�i výrob� vst�ikovacích forem z�stává mnoho operací, které se provád�jí ru�n� nebo s vyu�itím ru�ní malé mechanizace - lešt�ní, tušírování, lícování. Tyto operace, kdy na tvarech formy v p�íslušné výrobní sm�n� obvykle m��e pracovat pouze jeden nástroja�, sice prodlu�ují jejich výrobní dobu, ale z pohledu výsledné jakosti výst�iku jsou jedn�mi z nejd�le�it�jších výrobních operací p�i výrob� forem.  

P�i vyjímání výst�ik� z formy prost�ednictvím lineárních robot� nebo robot� s více stupni volnosti je nutno zajistit jejich uchopení pomocí individuáln� zkonstruovaných uchopova��, nej�ast�ji s vyu�itím podtlakových p�ísavek. Pro konstrukci uchopova�� nabízejí specializovaní výrobci celou �adu profilových polotovar�, konstruk�ních díl� a podskupin, v�etn� p�ísavek a kleštin vhodných pro dané specifické pou�ití.

Pro mo�nost jakostního hodnocení výst�ik� se vyráb�jí jak ukládací p�ípravky pro m��ení, tak i m��ící p�ípravky - léry. Tyto p�ípravky vycházejí z 3D modelu dílu, po�adavk� na jeho jakost - zejména na rozm�rovou a tvarovou p�esnost - na systém ulo�ení v sestav� a zp�sobu hodnocení jakostních ukazatel�.

Nedílnou sou�ástí výroby vst�ikovací formy je její o�ivení, zkoušení, které m��e probíhat ve zkušebn� nástrojárny, ve vst�ikovn� p�inále�ející k nástrojárn�, v externí vst�ikovn� s ní� nástrojárna spolupracuje, u zákazníka, pro kterého je forma vyráb�na. Zkouší se jak nové formy, tak i formy po modifikacích, úpravách, opravách, rekonstrukcích, p�i p�emíst�ní na jiné pracovišt�, na jiný vst�ikovací stroj, p�i zm�n� materiálu, po delší odstávce, atd.

Vst�ikovací forma je výsledkem kolektivní práce obchodník�, konstruktér�, technolog�, p�ípravá�� výroby, programátor�, pracovník� nástrojárny, atd. Tito pracovníci s vyu�itím poznatk� ze simulací, výpo�t�, prototyp�, atd., v�etn� svých znalostí, zkušeností a zodpov�dnosti p�ispívají k úsp�chu formy p�i jejím o�ivování, zkouškách a po jejím uvoln�ní k následné sériové výrob�. P�i zkouškách se up�es�ují i technologické parametry výroby. Zp�sob a organizace zkoušek nejsou jednotn� definovány, vycházejí bu� z p�edpis� p�edepsaných a dodr�ovaných, nap�íklad v automobilovém pr�myslu, z dohody výrobce formy a jeho zákazníka nebo ze zkušeností a podmínek konkrétního výrobce formy.

Nej�ast�ji se formy zkouší a o�ivují ve t�ech postupných etapách, které se mohou i n�kolikrát opakovat:

- dílenská kontrola - tato kontrola by m�la být sou�ástí výrobního postupu formy v nástrojárn�, v podstat� se jedná o výstupní kontrolu, kdy se u kompletn� smontované a na další zkoušky p�ipravené formy kontroluje t�snost tempera�ních systém�, zapojení médií - horký systém, pneumatika, hydraulika, koncové spína�e, atd., v�etn� záv�s� pro bezpe�nou manipulaci s formou; rozm�rová a tvarová kontrola jednotlivých tvarových díl� je sou�ástí b�ných nástroja�ských výrobních postup�; pro první zkoušení formy nemusí být hotové všechny popisy, loga, apod.; desén se obvykle d�lá a� po prob�hnutí funk�ních zkoušek formy; pro první zkoušku nemusí být k dispozici ani všechny p�ípravky, v p�ípad� vyjímání výst�ik� robotem je uchopova� ji� sou�ástí následné funk�ní zkoušky

- funk�ní zkoušky - tato skupina zkoušek ji� probíhá na vst�ikovacím stroji, nejlépe na tom, který je ur�en pro vlastní výrobu výst�ik�, ale neplatí to absolutn�, proto�e funk�ní zkoušky nejsou p�ímo vázány na technologické parametry vst�ikování, respektive jejich výstupem není výst�ik se všemi kvalitativními parametry, ale „pouze“ funk�ní forma; základem zkoušky je vizuální kontrola formy, upínací rozm�ry formy ve vztahu ke vst�ikovacímu stroji, montá� formy na stroj, se�ízení strojních parametr� a odzkoušení funkce jednotlivých systému formy - vyhazovací systém, pohyby a aretace �elistí, hydraulické tahy, funkce koncových spína��, funkce horkého systému, funkce uchopova�e, p�ípravk�, atd.; je výhodou kdy� se zkoušky zú�astní jak konstruktér formy, technolog a nástroja�, který formu spasovával, z jejich vzájemné spolupráce vyplyne dohoda na mo�né p�ípadné úpravy p�ímo na stroji nebo v nástrojárn� s p�íslušným vybavením; po funk�ním ov��ení vst�ikovací formy p�ichází na �adu technologické zkoušky

- technologické zkoušky - op�t je výhodou p�ítomnost výše uvedených pracovník�; p�i technologických zkouškách se ji� jedná o komplexní zkoušení - funkce formy i vlastní výroba výst�ik� a optimalizace všech parametr� - strojních i procesních; p�i prvním a základním nastavení technologických parametr� vst�ikování by se m�lo vycházet z údaj� výrobce granulátu a z výsledk� simulací; pro první vst�ikování by m�la být vypnuta dotlaková fáze a snahou technologa by m�lo být objemové napln�ní tvarových dutin - cca 95 a� 100 % - co nejni�šími parametry plnící fáze vst�ikovacího procesu; po té následuje zapojení dotlaku a zp�es�ování parametr� ve vztahu k po�adavk�m na jakost výst�ik�; p�i objevení závad formy nebo vad výst�iku se rozhodne o jejich �ešení - mo�nost odstran�ní na míst� nebo v nástrojárn�; samoz�ejmostí je dokumentace a záznamy o zkouškách a provedených úpravách, v�etn� hodnocení po�adovaných kritérií jakosti

P�i vyu�ití v p�edešlých kapitolách popsaných mo�ností p�ípravy výroby, kdy lze �áste�n� virtuáln� a �áste�n� fyzicky optimalizovat tvary, rozm�ry, fyzikáln� mechanické vlastnosti, atd. díl� a dostate�ných znalostí a zkušeností pracovník� zainteresovaných na zkouškách formy by se optimaliza�ní opakování zkoušek nem�lo opakovat více ne� dvakrát, maximáln� t�ikrát.

Nesmíme zapomenout, �e na po�átku celého procesu výroby výst�ik� z plast� byla vývojová fáze.

Ve vývojové fázi je toti� fixováno a� 70% celkových náklad� na výrobu výst�ik�, p�i�em� vlastní vývojová fáze obvykle vá�e pouze p�ibli�n� 5% z celkových výrobních náklad�.

S �ástkou odpovídající 5 % náklad� m��eme ušet�it desítky procent z celkových výrobních náklad�. Obecn� platí, �e co se nepodchytí p�i vývoji, je velmi obtí�n� a obvykle i draze ovlivnitelné p�i vlastní výrob�.

12. VÝROBA PRVNÍCH VÝST�IK� A SYSTÉM JAKOSTI  

Po�adavky na kvalitu výst�ik� z termoplast� se neustále zvyšují. Na zvyšujícím se trendu má nejv�tší zásluhu automobilový pr�mysl, v konstrukci automobil�, rostoucím podílem díl� z plast�.

Jakostní po�adavky a jejich r�st se také výrazn� promítá do systém� jakosti implementovaných do výrobních proces� plastiká�ských firem. Nej�ast�ji jsou pou�ívány tyto normy QMS - Quality Management System - Systémy �ízení jakosti:

 - ISO 9001:2008 - norma popisuje obecné po�adavky na systém �ízení kvality ve firm� - po�adavky na dokumentaci kvality, na audity, ...- norma je základem pro implementaci vyšších norem jakosti uznávaných v automobilovém pr�myslu

 - VDA 6.1:2003 - rozší�ení norem ISO �ady 9000 o standardy pro automobilový pr�mysl, zejména o po�adavky n�meckých výrobc� automobil�

 - QS 9000:2000 - rozší�ení norem ISO �ady 9000 o standardy pro automobilový pr�mysl, zejména o po�adavky amerických automobilek

 - TS 19 949:2002 - systém jakosti ve smyslu p�edpis� automobilového pr�myslu - rozši�uje ji� zavedený a zdokumentovaný systém �ízení jakosti na bázi norem �ady ISO 9000 o zabezpe�ení pln�ní specifických po�adavk�, které musí spl�ovat ka�dý dodavatel díl� a podskupin nebo skupin do automobilového pr�myslu

 - ISO 14 001 - systém environmentálního managementu

 - ISO 18 001 - systém managementu bezpe�nosti a ochrany zdraví p�i práci

Normy QMS zahrnují celý proces výroby výst�ik� - od jejich vývoje a� po p�edání díl� zákazníkovi.

Ve firm� zavedený, udr�ovaný a kontinuáln� zlepšovaný systém �ízení jakosti je obvykle popsán ve firemní p�íru�ce jakosti - ka�dá firma v rámci p�íslušné normy m��e mít ur�ité odlišnosti a specifika - a ta obsahuje popis:

 - plánování - oblast plánování jakosti proces� je zam��ena na podporu managementu jakosti v p�edvýrobní etap� a zahrnuje celý p�edvýrobní proces od zahájení vývoje nového dílu a� po zahájení jeho sériové výroby - do pojmu plánování jakosti je zahrnuta konstruk�ní i procesní FMEA, kontrolní a technické postupy a operace, plánování projektu, vývojový diagram procesu, kontrolní plány, první vzorkování - proces schvalování výst�ik� p�ed sériovou výrobou podle metodiky PPAP/VDA 2 nebo AIAG/QS 9000

 - monitorování procesu - metody monitorování a m��ení proces� systému managementu kvality - prokazování schopnosti proces� dosáhnout plánované výsledky a umo�n�ní monitorovat a m��it dohodnuté nebo ur�ené charakteristiky výst�iku a procesu k ov��ení, zda jsou spln�ny po�adavky kladené na výrobek a proces - d�kazy o shod� stanovenými kritérii se zaznamenávají a archivují; kontrolní postupy a mechanizmy - vstupní, meziopera�ní a výstupní kontrola, monitorování proces� a kritérií jakosti pomocí SPC - Statistická regulace výrobního procesu (VDA 4) a hodnocení dodavatel�

 - práce s neshodami - zajišt�ní, �e výst�iky, které neodpovídají dohodnutým kvalitativním po�adavk�m, jsou identifikovány a je s nimi zacházeno tak, aby se zabránilo k jejich nezamýšlenému pou�ití a nebo dodání zákazníkovi; reklamace - 8D Report, odhalení p�í�in vad, stanovení okam�itých, nápravných a preventivních opat�ení a náklad� na vzniklé reklamace, stanovení zodpov�dnosti za vady a jejich odstran�ní, diagram p�í�in a následk� (VDA 4) - diagram rybí kost, Ishikaw�v diagram, Paret�v diagram

 - metrologie - evidence m��idel a jejich kalibrací, záznamy o kalibracích, hlídání kalibra�ních lh�t, analýza procesu m��ení MSA - zp�sobilost m��idla

 - údr�ba - preventivní, opravy, revize - technologická za�ízení, periferní za�ízení, formy, p�ípravky,

záznamy

 - audity - plánování, provád�ní, dokumentování, vyhodnocování, stanovení a sledování opat�ení vzešlých z audit� na základ� auditních zjišt�ní; audity výrobkové, procesní a systémové

 - dokumentace systému jakosti - p�íru�ka jakosti, správa a archivace dokumentace jakosti, tvorba dokumentace, zm�nové �ízení; externí dokumentace - technologické p�edpisy a postupy, výkresy, normy, po�adavky zákazníka

procesy - identifikace proces� a pracovních míst, organiza�ní schema, odborná zp�sobilost zam�stnanc�, �ízení lidských zdroj� - personalistika, vzd�lávání pracovník�, školení, zdravotní prohlídky, náklady na akce

P�i výrob� prvních výst�ik�, zejména v automobilovém pr�myslu se, jak ji� bylo uvedeno, pou�ívá celá �ada systém� jakosti, které je mo�no shrnout pod jednotnou zkratku APQP - Advanced Product Quality Planning.

APQP p�edstavuje jasn� definovaný, strukturovaný postup plánování kvality, který vede k zajišt�ní po�adované kvality výst�iku pro zákazníka. Podle AIAG – The Automotive Industry Action Group -  Ak�ní skupina automobilového pr�myslu – je ú�elem AQAP: „Produkovat plán kvality výroby, který bude podporovat vývoj dílu, který uspokojí pot�eby zákazníka“. Proces AQAP je definován v p�íru�ce AQAP od AIAG. P�íru�ka obsahuje základy pro nastavení proces� plánu kvality – FMEA Manuál, SPC Manuál, MSA Manuál, PPAP Manuál. Postup podle AQAP obsahuje kroky:

 - Prosess Planning – plánování

 - Product design and development – návrh a vývoj výst�iku

 - Product and process validation – validace – ov��ení výrobku a procesu

 - Production - výroba

PPAP – Production Part Approval Process – Proces schvalování díl� do sériové výroby. Tento manuál dává návod pro nastavení proces� schvalování díl� ur�ených k sériové výrob�, zejména v automobilovém pr�myslu. Cílem tvorby manuálu je podpo�it pou�ívání jednotných proces�, jednotné terminologie a standardních formulá��.

Ve výrobní praxi technologie vst�ikování termoplast� se metoda PPAP pou�ívá k prokázání toho, �e vst�ikovna správn� rozumí všem po�adavk�m konstruk�ní dokumentace výrobku, všem zákaznickým specifikacím a �e je svým výrobním procesem schopna p�íslušný výst�ik trvale vyráb�t p�i spln�ní všech definovaných po�adavk�. Metoda PPAP pomáhá sni�ovat rizika selhání výrobku a vst�ikovna ji aplikující prokazuje, �e:

 - jsou pochopeny po�adavky na díl kladené

 - výst�ik spl�uje po�adavky zákazníka

 - výrobní proces je schopen trvale produkovat vyhovující díl

Soubor doklad� PPAP obvykle obsahuje – rozsah zále�í na dohod� výrobce a zákazníka a na zavedeném systému jakosti jak u výrobce, tak i zákazníka:

 - krycí list PSW – Part Submission Warrant

 - výkres výst�iku s údaji o po�adované kvalit� a po�adavcích na zkoušky výst�iku   

 - výsledky p�edepsaných laboratorních zkoušek

 - výsledky funk�ních test� – Functional Check Report

 - materiálový list vst�ikovaného granulátu

 - atest k p�íslušné šar�i – lotu - dodávce granulátu

 - p�id�lené �íslo IMDS – International Material Data System – Mezinárodní systém pro materiálová data – p�id�lením p�íslušného �ísla IMDS dochází k odsouhlasení výst�iku a jeho materiálu z pohledu legislativních po�adavk�

 - zprávu o schválení vzhledu – Apperance Approval Report

 - SCIF – Special Characteristic Identifical Form – potencionální kritické charakteristiky ur�í zákazník a výrobce je schvaluje a zanáší do FMEA a Kontrolního plánu

 - procesní FMEA – Failure Mode and Effects Analysis – Analýza výskytu a vlivu vad

 - Kontrolní plán

 - Pr�b�h procesu – Flow Chart

 - M�rový protokol (obvykle pro 5 a� 6 výst�ik� ) - First Parts Domensional Report

 - vzorky m��ených výst�ik�

 - statistická procesní m��ení – SPC – Statistic Process Control Protocol

 - Regula�ní diagramy, nap�íklad pro pr�m�r X nebo rozptyl R – je z nich mo�no na základ� SPC zjistit diagnózu procesu – hodnocení jeho stability; regulaci procesu – zjišt�ní, kdy je nutno provést regula�ní zásah; potvrzení – zjišt�ní vhodnosti zásahu - zlepšení procesu

 - zp�sobilost, schopnost, vhodnost procesu Cpk – Process Capability Study

 - zp�sobilost, schopnost, vhodnost stroje Cmk – Machine Capability Evaluation

 - zp�sobilost, schopnost, vhodnost m��idla – Acceptance R+R

 - balící p�edpisy

 - Run and Rate – studie b�hu a rychlosti procesu, nap�íklad sledování a hodnocení dvoudenní produkce

 - Capacity Analysis Report – kapacitní studie

 - Schématické uspo�ádání pracovišt� – výroba výst�iku – Schematic Layout Workplace – Production Injection Mould Part

13. SÉRIOVÁ VÝROBA VÝST�IK� A SYSTÉM �ÍZENÍ JAKOSTI

Na úsp�šn� ukon�ený proces schvalování prvních výst�ik�, kdy byla prokázána schopnost jejich trvalé výroby p�i zaru�ení všech zákaznických po�adavk�, navazuje vlastní sériová výroba výst�ik� a p�ípadn� další výrobní operace s nimi, nap�íklad montá�ní práce, úpravy povrchu, atd.

Sériová výroba by m�la probíhat podle zavedených, pr�b�n� udr�ovaných a zlepšovaných, certifikovaných systém� jakosti uvedených na po�átku p�edešlé kapitoly. Základem ka�dého QMS je p�íru�ka kvality popisující proces �inností v p�íslušné, konkrétní firm�.

P�íru�ka kvality obvykle popisuje tyto procesy a �innosti:

 - Zásady vedení p�íru�ky kvality

 - Obsah a revize p�íru�ky kvality

 - Profil spole�nosti

 - Vedení spole�nosti

 - Systém kvality

 - Proces interních audit�

 - Proces p�ípravy pracovník�

 - Finan�ní úvahy o QM – systému

 - Bezpe�nost výrobku

 - Strategie, benchmarking, spokojenost zákazníka, spokojenost zam�stnanc�

 - Proces obchodu a marketingu

 - Proces vývoje

 - Proces �ízení dokumentace a dat

 - Proces nakupování

 - �ízení výrobk� dodaných zákazníkem

 - Identifikace a sledovatelnost

 - Proces výroby

 - Proces kontroly

 - Proces �ízení kontrolního a m��ícího za�ízení

 - �ízení neshodných výrobk�

 - Nápravná a preventivní opat�ení

 - Manipulace, skladování, konzervace, balení a expedice

 - Proces �ízení záznam� systém� kvality

 - Servis, poradenství, technická pomoc zákazníkovi

 - Statistika

 - Seznam organiza�ních akt�

Mezi nejd�le�it�jší po�adavky kladené na sériovou výrobu ve vztahu k zákazníkovi, vlastní firm� a jejím zam�stnanc�m pat�í:

Zákazník

 - Zajišt�ní vysoké kvality výrobk� a slu�eb je hlavním cílem p�i získávání a udr�ení spokojených zákazník�

 - M��ítkem kvality výrobk� je p�ání zákazníka a jeho spokojenost

 - Poptávkové a nabídkové �ízení musí být vedeno rychle, profesionáln� a musí být spln�no ve sjednaných termínech

 - Výsledek naší práce spl�ují nebo p�ekonávají zákazníkem o�ekávanou kvalitu za pou�ití preventivní pokrokové a spolehlivé metody �ízení a zajiš�ování kvality.

Spole�nost

 - Základním cílem p�i zajišt�ní kvality je strategie nulových vad

 - Veškerá pracovní �innost musí být vykonávána správn� na základ� p�edepsaných postup� s cílem vykonat tuto práci rychle a hospodárn�

 - Prevence chyb v systému kvality má jasnou prioritu p�ed jejich následným odstra�ováním

 - Ka�dý zam�stnanec spole�nosti je ú�astníkem systému zajišt�ní kvality, a proto má právo, ale i povinnost kontrolovat práci, kterou vykonali p�edchozí zam�stnanci

 - Zajistit prosperitu spole�nosti uplatn�ním našich výrobk� na zahrani�ních a tuzemských trzích.

 - Zajistit ú�innou motivaci stávajících zam�stnanc� za ú�elem vytvo�ení stabilizované základny kvalifikovaného personálu

 - Neustále prov��ovat vybudovaný systém zajišt�ní kvality za ú�elem zajišt�ní neustálého zlepšování systému QMS u všech

�inností ovliv�ujících kvalitu

 - Kvalita našich výrobk� je dosa�ena systémem kvalitní výroby, nikoli vyt�íd�ním neshodných výrobk�

Zam�stnanci

 - Ka�dý zam�stnanec musí být schopen plnit jemu sv��ený úkol a je zodpov�dný za kvalitu své práce

 - Ka�dý zam�stnanec musí být schopen rozpoznat kvalitní práci od práce nekvalitní

 - Ka�dý zam�stnanec musí v�d�t, jak se má chovat, aby zabránil nekvalitní práci, a jaké d�sledky p�ináší nekvalitní práce pro n�j, pro spole�nost a pro zákazníka

Musí být zajišt�na identifikovatelnost a sledovatelnost všech materiál� a výrobk� ve výrobním procesu.

Výrobní proces

�ízení výroby obvykle probíhá na základ� t�chto dispozic:

 - Zakázkový list – Výrobní p�íkaz

 - Výrobní dokumentace – výkresy, technologické postupy (návodky), kontrolní postupy

 - M��ící protokoly

 - Dodací list

 - Kvalifikovaný personál

 - Uvoln�né stroje, za�ízení a výrobní prost�edky

 - Návody k údr�b�

 - Kontrolní prost�edky

 - Schválení dodavatelé

 - Uvoln�né materiály

 - Zp�sobilost proces�, nástroj�, stroj�

 - První vzorky – dodavatelské, zákaznické

 - Uvoln�ní k výrob� – zákazník, výrobce

V p�ípad�, kdy je zjišt�no �e parametry výroby - vst�ikování, následné operace nejsou ve stanoveném rozmezí, je nutno p�íslušnou odchylku op�t nastavit (ru�n� nebo automaticky) do správných mezí. Výsledky dozoru musí být v�dy �ádn� dokumentovány a p�i�azovány k danému výrobku. V p�ípad� zm�n výrobních parametr� m��e být nutné i nové hodnocení zp�sobilosti procesu.

Vstupní, výrobní a výstupní kontrola - v kontrolních procesech musí v�dy platit, �e na vstupu nesmí dojít k p�ednostnímu uvoln�ní materiálu bez provedení vstupní p�ejímky a ve firm� musí být zajišt�no a zaru�eno, �e všechny p�edepsané kontroly prob�hnou p�ed odesláním výrobku zákazníkovi.

V p�ípad�, �e se p�esto vyskytne neshodný výrobek, musí zafungovat postup �ízení neshodného výrobku a ustanovený tým vzniklý problém neprodlen� �eší, nap�íklad s vyu�itím 8D Reportu, který iniciuje bu� zákazník, nebo výrobce.

Formulá� 8D Reportu obsahuje osm polí - disciplin (anglicky se nazývá 8 Discipline Report ) - 1. �lenové týmu / Team members; 2. Popis problému / Problem statement; 3. Opat�ení k izolaci problému / Containment action(s); 4. Ko�enová p�í�ina / Root cause(s); 5. Zvolená trvalá nápravná opat�ení / Chosen permanent corrective action(s); 6. Implementace trvalých nápravných opat�ení / Implement permanent corrective action(s); 7. Preventivní opat�ení / Action(s) to prevent reccurence; 8. Komunikace, pod�kování týmu / Communication, congratulate. V�asné, podrobné a korektní vypln�ní 8D Reportu slou�í jak výrobci, tak i zákazníkovi (nemusí se pracn� domáhat vysv�tlení a �ešení problému) k ú�inné analýze procesu a p�í�in závady, jejího odstran�ní, v�etn� odstran�ní p�í�in vzniku vady.

P�i manipulaci, skladování a expedici výrobk� je hlavní planá zásada FIFO – First In, First Out – První do skladu, První ze skladu.

Do výrobních proces� je mo�no zavést celou �adu dalších metodik, nap�íklad Six Sigma, 5 x PRO� -

5 WHY, metodu 5 S, metodu POKA - YOKE a další.

Z pohledu reálné výroby vidím jako p�ínosné implementovat do výrobního procesu metodu 5 S a POKA - YOKE.    

5 S je metodika, jejím� cílem je zlepšit v organizaci pracovní prost�edí a tím i kvalitu. P�ístup je zalo�ený na zvýšení samostatnosti zam�stnanc�, na týmové práci a vedení lidí. Vlastní ozna�ení 5S je tvo�eno z p�ti japonských slov za�ínajících na S. Ta slova jsou:
Seiri = po�ádek na pracovišti (Organisation)
Seiton = vyt�i�ování, uspo�ádání (Neatness)
Seiso = �istota, udr�ování po�ádku (Cleaning)
Seikutsu = standardizace (Standardisation)
Shitsuke = standardizace, zaškolení (Discipline)

Jedním ze zp�sob� prevence vad je i pou�ití metodiky POKA - YOKE. Název vychází z japonských slov POKA - chyba a YOKERU - vyhnout se. Poka Yoke je nízko nákladové, vysoce spolehlivé za�ízení, které zastaví proces a preventivn� chrání výrobu p�ed zmetky, nebo také procesní postup, který umo��uje vykonat �innost pouze jediným mo�ným stylem. Tím se p�ímo v procesu vylou�í mo�nost vykonat n�co špatn�.

1. �ást »

2. �ást »

4. �ást »