R�stu exportu pomohou nejv�ce finan�n� stimuly, zjednodu�en� legislativy a omezen� byrokracie

„Výsledky námi realizovaného výzkumu s �editeli více ne� 100 strojírenských spole�ností ukazují, �e pro rozvoj a zvýšení objemu �eského exportu by se m�l stát zam��it p�edevším na ekonomickou podporu exportér� a zavedení finan�ních stimul�,“ prezentuje výsledky Studie �eského strojírenství H1/2016 Ji�í Vacek, �editel analytické spole�nosti CEEC Research. Shoduje se na tom nejv�tší podíl strojírenských spole�ností (91 procent) a rovn� i hodnocení p�ínosu takových opat�ení získalo nejvyšší bodové hodnocení (7,0 bodu z 10 maximáln� mo�ných). „Za druhé by podle firem pomohlo r�stu exportu zjednodušení legislativy a byrokracie ze strany státu (90 procent spole�ností; 6,9 bodu). Do t�etice by firmy ocenily zavedení da�ových úlev pro exportéry (87 procent spole�ností, 6,8 bodu)“, dopl�uje Ji�í Vacek, �editel analytické spole�nosti CEEC Research. S tím souhlasí i p�edseda vlády Bohuslav Sobotka: „Jedním z hlavních úkol� státu musí být podpora �eských firem v boji o zakázky na dnešních globalizovaných zahrani�ních trzích. Aktivní podpora exportu a kroky, které pomáhají vytvá�et podmínky pro �eský vývoz a jeho další r�st, pat�í mezi hlavní priority naší vlády v rámci jejího úsilí podporovat hospodá�ský r�st a zam�stnanost. Také v letošním roce bude nadále posilována ekonomická diplomacie a státní podpora financování exportu. Poté, co byl do Státu Izrael vyslán první diplomat pro podporu spolupráce ve v�d� a výzkumu, zahajují postupn� svou �innost také zem�d�lští diplomaté a to na ambasádách v n�kolika zemích, které p�edstavují v tomto sektoru pro �eské vývozce významný proexportní potenciál. Vláda rovn� zajistí dostate�né prost�edky pro zkvalitn�ní a rozší�ení servisu pro �eské exportéry a jejich �innost. Nedílnou sou�ástí podpory �eských firem p�i hledání nových obchodních p�íle�itostí v zahrani�í je ekonomická diplomacie v rámci zahrani�ních cest ústavních �initel� v�etn� �len� vlády. Jsem rád, �e i mne v zahrani�í doprovázeli podnikatelé, kterým se stále úsp�šn�ji da�í prosazovat na zahrani�ních trzích. Jako p�íklad mohu uvést prohlubující se ekonomickou spolupráci s �ínou, Srbskem nebo s tak náro�ným trhem, jako je Izrael." Podporu a zájem státu o exportéry potvrzuje p�edseda Czech Gulf Business Council Robert Pergl: „Pozitivním vývojem je zájem p�edstavitel� �eského státu o rozvoj nových exportních trh�. Zejména aktivity pana prezidenta a ministra pr�myslu a ministra zahrani�í v t�chto nových oblastech p�inášejí nové p�íle�itosti, které �áste�n� kompenzují pokles exportu do Ruska“.

Z pohledu velikosti strojírenských firem jsou v hodnocení jednotlivých opat�ení vid�t ur�ité rozdíly, velké spole�nosti by nejvíce uvítaly zavedení ekonomické podpory a finan�ních stimul� pro exportéry (97 procent; 8,0 bodu). St�edním a malým exportním strojírenským firmám by naopak pomohlo zjednodušení legislativy a omezení byrokracie ze strany státu.  „Vláda na návrh Ministerstva financí na konci minulého roku rozhodla o navýšení základního kapitálu Exportní garan�ní a pojiš�ovací spole�nosti o 2,775 mld. K�. Toto navýšení zajistilo další bezproblémové fungování této klí�ové instituce na podporu �eského vývozu. Celkov� jsou do systému podpory exportu vkládány ze státního rozpo�tu mnohem v�tší prost�edky, ne� kdykoliv v minulosti. V podpo�e exportu rozhodn� budeme pokra�ovat i nadále,“ informuje Andrej Babiš, ministr financí �R. „Export pat�í bezesporu k tahoun�m �eské ekonomiky a je zárukou stabilního r�stu HDP, na rozdíl od r�stu generovaného pouze �erpáním evropských fond�. �eský vývoz je proto nutné podporovat a to zejména vývoz produkt� s vyšší p�idanou hodnotou, nikoli pouze „vývoz laciné práce ve mzd�“. Klí�ový je v tomto sm�ru kvalitní vzd�lávací systém,“ �íká Milan Cerman, p�edseda p�edstavenstva spole�nosti AKCENTA CZ.

Podle výsledk� Studie strojírenských spole�ností se v roce 2016 dopad sankcí uvalených Evropskou unií na Rusko negativn� projeví na tr�bách necelé t�etiny �eských strojírenských spole�ností (28 procent). Došlo tak k poklesu oproti stejnému období z minulého roku, kdy podíl t�chto firem dosahoval a� 56 procent. D�vodem je jednak p�eorientace firem na jiné trhy a vykompenzování poklesu exportu do Ruska exportem do jiných destinací. Vliv má také zapo�ítání tohoto poklesu ji� v minulém roce, a tudí� sní�ení základny pro meziro�ní srovnání. Podpora exportu nejen strojírenských firem je p�itom d�le�itá pro celou ekonomiku. „R�st exportu pom��e i na domácím trhu. Firmy budou pot�ebovat více prostoru nejen pro výrobu, ale i pro administrativu a obchod, co� pom��e developmentu a dalšímu rozvoji trhu slu�eb. Trh se nyní vyvíjí dobrým sm�rem, ostatn� nap�íklad Crestyl vstoupil do nového roku s nejv�tším po�tem rozestav�ných projekt� v historii. Tento trend ekonomiky je nutné podpo�it. T�eba i díky tomu budou firmy pot�ebovat vybudovat zázemí i v zahrani�í a nám i dalším �eským firmám to umo�ní expanzi do jiných zemí“ komentuje situaci Radim Sayed, obchodní �editel �eského developera Crestyl.

V letošním roce výrazn�ji dolehnou zavedené sankce na velké strojírenské podniky exportující do Ruska, mezi nimi� o�ekává negativní dopad na tr�by v roce 2016 tém�� polovina spole�ností (45 procent). U st�edních a malých firem o�ekává negativní dopad na své tr�by p�ibli�n� jedna z p�ti firem (21 procent). „A�koliv reálné exportní p�íle�itosti byly v p�edchozím období výrazn� ovlivn�ny sankcemi v��i tradi�nímu obchodnímu partnerovi, Rusku, mnozí exporté�i nachází jako náhradu obchodní p�íle�itosti v nových teritoriích. Perspektivním trhem pro �eské exportéry v roce 2016 bude Irán a vybrané zem� st�edoasijského regionu. Zcela jist� mají pro jednotlivé exportéry pozitivní dopad také intervence �NB. P�edpokládáme, �e dodavatelé technologií pro uhelné elektrárny se v pr�b�hu letošního roku budou p�ipravovat na zm�nu kritérií financování u takových projekt� plánovanou od p�íštího roku,“ �íká Michal Svr�ek, Business Development Manager pro oblast inspek�ních slu�eb TÜV SÜD Czech s.r.o.

Pokud bude uvalení sankcí na Rusko pokra�ovat i v roce 2017, negativní vliv na vývoj tr�eb by to m�lo mít u� jen na p�tinu �eských strojírenských spole�ností (21 procent). Z pohledu velikosti firem bude dopad v�tší zejména v segmentu velkých strojírenských spole�ností (33 procent). V segmentu st�edních a malých firem p�edpokládá negativní dopad na své tr�by 17 procent firem. „Pro spln�ní všech cíl� je nutné zajistit kvalitní personál, který je ochotný se u�it. A jeliko� �eská republika má druhou nejmenší nezam�stnanost z EU, musí si firmy vypomoci bu� výchovou z vlastních zdroj�, nebo spoluprací s kvalitní agenturou práce, která zajistí po�adované profese v pot�ebném mno�ství a s odpovídající kvalifikací,“ komentuje Helena Koutová, jednatelka personální agentury Amboseli. „Ka�dá zp�tná vazba ze strany našich exportér� je pro nás d�le�itá. Jasné informace nám v tomto smyslu poskytla i Sv�tová banka, která ve své výro�ní zpráv� Doing Business 2016 mezi klí�ovými indikátory podnikatelského prost�edí v �R velmi výrazn� ocenila práv� oblast podpory zahrani�ního obchodu, kde jsme se oproti lo�sku posunuli z 58. na 1. p�í�ku. Nicmén� ne ve všech ukazatelích si vedeme dob�e a proto jsem jménem Ministerstva pr�myslu a obchodu vyzval garanty dalších indikátor� k zahájení krok�, které povedou ke zlepšení podnikatelského prost�edí a zvýšení konkurenceschopnosti našich firem," uzavírá ministr pr�myslu a obchodu Jan Mládek.

Studii �eského strojírenství H1/2016 je mo�né bezplatn� získat na www.ceec.eu