Porovn�n� plastov�ch okenn�ch profil� t��dy A a B

Sou�asn� lze pozorovat trend ke zv�tšování rozm�r� element�, stále �ast�ji se prosazují zasklení s vyšší hmotností (izola�ní trojskla, speciální zvukov�-izola�ní nebo bezpe�nostní zasklení). Ovládání oken musí p�itom být pro u�ivatele snadné. Trvale vzr�stá také poptávka po barevných plastových oknech a dve�ích. Tyto vývojové trendy p�inášejí stále vyšší po�adavky na pevnost a stabilitu rámových konstrukcí.

Díky vývoji vysp�lých konstrukcí, kvalitních materiál� a výrobních metod v posledních desetiletích se tyto po�adavky dosud da�ilo plnit. Konkuren�ní boj a pokra�ující tlak na sni�ování cen oken vedou v poslední dob� ke snahám o sni�ování výrobních náklad�, a v kone�ném d�sledku bohu�el �asto také k „optimalizaci“ pou�itých materiál�. Soust�edíme-li se na mo�nosti úspor u rámových plastových konstrukcí – rámových a k�ídlových profil� – setkáváme se stále �ast�ji s otázkou:

Je opravdu nutné pou�ívat profily s dosud obvyklou tlouš�kou st�n (ca. 3 mm u pohledových st�n)? Nelze zde ušet�it pou�itím tenkost�nných profil�?

Obr. 1  Rozdíl mezi okenními profily t�ídy A a B

P�i hledání odpov�dí za�n�me pohledem do minulosti. P�vodní tlouš�ka st�n 3,5–4 mm u prvních plastových okenních systém� se pozd�ji díky pokroku extruzní techniky ustálila na cca 3 mm. Na konci 80. let minulého století se pak po velké diskusi v N�mecku sjednotila odborná ve�ejnost v rámci standartu kvality RAL na minimální tlouš�ce pohledových st�n hlavních profil� 3 mm s tolerancí -0,2 mm (a odpovídajících hodnotách pro ostatní st�ny profil�), aby byla zajišt�na kvalita a funk�nost kone�ných výrobk�. Tento standard se stal ur�ujícím také pro náš trh, kde tradi�n� pracujeme p�evá�n� s materiály a technologiemi z n�mecky mluvících zemí, a kde rovn� po�adavky na vlastnosti a provedení oken jsou velmi podobné.

Evropská norma EN 12608 z roku 2003 zavedla klasifikaci tlouš�ky st�n hlavních profil� do t�íd A, B a C, p�i�em� t�ída A s tlouš�kou st�n pro pohledové plochy > 2,8 mm se prakticky shoduje s n�meckým po�adavkem RAL A. T�ída B pak p�ísluší hodnot� > 2,5 mm a t�ída C je bez po�adavku, zahrnuje tedy profily s tlouš�kou st�n menší ne� 2,5 mm. Uvedená norma tedy prakticky umo�nila pou�ívat v celé Evrop� okenní profily s r�znou tlouš�kou st�n. Tím se znovu otev�el prostor k úvahám o mo�ných úsporách materiálu a sní�ení náklad�.
A�koliv v norm� EN 12608 je uvedeno, �e tato klasifikace tlouš�ky st�n profil� není ur�ena k nazna�ení rozdíl� v kvalit� profil� nebo ve funk�nosti oken z nich zhotovených, rozhodn� to neznamená, �e tlouš�ka st�n rámových profil� vliv na funk�ní vlastnosti oken nemá.

Obr. 2  Pr��ez okenním profilem t�ídy A - VEKA SOFTLINE 82

Technické zhodnocení VEKA

Také ve firm� VEKA AG bylo krom� zhodnocení ekonomického a marketingového provedeno i posouzení technické, s jeho� výsledky vás nyní blí�e seznámíme. Technici firmy VEKA porovnávali n�které pro kvalitu kone�ného výrobku d�le�ité vlastnosti profil� s tlouš�kou st�n 2,8 a� 3,0 mm (t�ída A) a 2,5 mm (t�ída B) a dosp�li k následujícím poznatk�m:

•    Pevnost sva�ených roh�
�ada m��ení ukázala pokles pevnosti roh� u profil� t�. B o 15 a� 25 % v porovnání s profily t�ídy A. Pevnost rohového spoje u sva�ených rám� a k�ídel je jednou z velmi d�le�itých vlastností pro stabilitu a �ivotnost plastových oken. Krom� vlastního zmenšení svarových ploch m��e být u tenkost�nných profil� pevnost a provedení spoj� dále negativn� ovlivn�na mo�nými deformacemi p�i upínání ve sva�ovacích strojích, nevhodnou geometrií sva�ovacích p�ílo�ek atd. Sva�ování tenkost�nných profil� proto vy�aduje zvýšené nároky na technický stav a se�ízení stroj�.

•    Pr�hyb profil�
V kolmém sm�ru (zatí�ení v�trem) klesá ohybová tuhost profil� t�. B o cca 10 %. P�i zatí�ení ve svislém sm�ru (vlastní hmotnost, hmotnost zasklení) byly nam��eny rozdíly a� 25 %. Zatí�ení zasklením je v zasklívací polodrá�ce p�enášeno pomocí podlo�ek bodov�. Pokud je v této �ásti profil nedostate�n� dimenzován, m��e v d�sledku nadm�rných deformací (pr�hyb, kroucení) docházet k problém�m s net�sností nebo s ovládáním oken. Sní�enou tuhost tenkost�nných plastových profil� je mo�no �áste�n� eliminovat pou�itím zesílených výztu�ných profil�, co� ovšem zp�tn� omezuje mo�nosti ký�ených úspor materiálových náklad�.

•    Pevnost šroubových spoj�
U šroubových spoj�, kdy šrouby jsou upevn�ny pouze v PVC profilu (díly kování, rámová lo�iska), klesá síla pro vytr�ení spoje u profil� t�. B o cca 15 a� 20 %. P�itom pevnost šroubových spoj� je velmi d�le�itým faktorem pro bezpe�nost a spolehlivost oken. P�i výrob� je nezbytné precizní se�ízení utahovacích moment�, nebo� riziko „str�ení“ šroub� je u tenkost�nných profil� podstatn� vyšší. Toto nebezpe�í lze samoz�ejm� omezit precizní výrobou, kdy maximum šroubových spoj� je provedeno p�es výztu�né profily, co� ovšem p�ináší znovu zvýšené nároky na pracnost a p�esnost ve výrob�. Nesprávné provedení šroubových spoj� m��e zp�sobit ne�ádoucí deformace tvaru nebo povrchu plastových tenkost�nných profil�.

Obr. 3  D�m s okenními profily t�ídy A VEKA SOFTLINE 82

Výše popsaná fakta i praktické zkušenosti ukazují, �e technicky je mo�né vyráb�t z profil� t�ídy B okna ur�itých omezených rozm�r� a provedení. Pou�ít však tenkost�nné profily pro celou škálu rozm�r�, provedení a po�adavk� by ovšem technicky p�inášelo p�íliš velká rizika a problémy. V praxi je pak t�ko p�edstavitelné �ešení, p�i kterém by se p�i výrob� oken paraleln� zpracovávaly profily s r�znou tlouš�kou st�n – podle velikosti, provedení a po�adovaných vlastností oken.

P�i výrob� profil� s menší tlouš�kou st�n (t�. B podle EN 12608) se pou�ívá a� o 10 % materiálu mén�. Chyb�jící „uspo�ený“ materiál zp�sobuje p�i zat�ovacích testech významné rozdíly ve vlastnostech profil�. A to p�ináší v praxi t�ko odhadnutelná rizika: pokud jsou profily bez ur�ité rezervy bezpe�nosti v reálné praxi zpracovávány za ne práv� ideálních podmínek, m��e pom�rn� snadno dojít k tomu, �e takto vyrobená okna nespl�ují po�adavky. D�sledkem jsou pak reklamace spojené s dalšími náklady a v kone�ném d�sledku �asto i ztráta d�v�ry ve výrobek a jeho dodavatele. Tak m��e relativn� malá úspora materiálových náklad� p�ijít velmi draho jak dodavatele oken, tak jeho zákazníka – u�ivatele oken a dve�í.

Ka�dý zájemce o nová plastová okna a dve�e by m�l vzít tyto informace p�i svém výb�ru v úvahu. Odpov�dný výb�r se rozhodn� nem��e �ídit jen podle p�íznivé ceny. Musí se p�ihlédnut i k jiným faktor�m v�etn� vylou�ení všech mo�ných rizik, proto�e okna nelze po pár letech vym�nit tak snadno jako poruchové ojeté auto nebo nefunk�ní domácí spot�ebi�.

�lánek byl publikován s laskavým svolením �asopisu Technický týdeník.