Plastika vyrob� des�tky milion� autod�l� ro�n�. Pom�h� j� intenzivn� digitalizace

Firma vyrábí pohledové díly p�ístrojových desek, moduly palubních p�ístroj�, head‑up displej�, díly sv�tlomet� a dve�ních výplní, palivové systémy, nápisy a emblémy voz�. Plastika stojí také za hrdly palivových nádr�í Toyoty a z jejích lis� vznikají všechny emblémy voz� Škoda nebo Seat.

Snímáme tisíce hodnot v rámci jednoho výrobního cyklu a pracujeme s metodami um�lé inteligence, abychom zachytili jejich vlivy na stabilitu procesu, �íká Michal Nosek. Foto: HN – Tomáš Škoda

Minoritn� vyrábíme také zamykatelné obaly – plastové krabi�ky s magnetickými uzáv�ry, které v obchodech slou�í k ochran� cenných p�edm�t�, jako jsou DVD disky, �iletky nebo baterie, p�ed kráde�í. V minulosti jsme se také podíleli na kompletaci krabi�ek pro p�ijíma�e mýtných systém� do nákladních aut, �íká Michal Nosek, spolumajitel a p�edseda p�edstavenstva spole�nosti Plastika.

Výrobky Plastiky jdou krom� zmín�ných evropských aut i do �íny, Mexika, Turecka nebo Ji�ní Afriky.

Za�átky s kv�tiná�i a plastovými trubkami

Firma za�ínala v 50. letech minulého století jako dru�stvo invalid� pod názvem Inva. Pracovníci s r�zným zdravotním posti�ením v krom��í�ském areálu vyráb�li kv�tiná�e nebo plastové trubky.

Po revoluci se podnik zam��il na výrobu PC komponent�. V Krom��í�i se za�aly vyráb�t klávesnice, po�íta�ové modemy a díly do kopírovacích stroj� a tiskáren. V té dob� byl po�íta�ový sektor velmi lukrativní a výroba klávesnic se dlouhou dobu dr�ela v Evrop� kv�li jazykovým diverzifikacím, vysv�tluje Nosek. Trend se ale postupn� p�esouval k výrob� v �ín�, kde byla levná pracovní síla a za�ínala se rozvíjet automatizace. Výroba v �esku se p�estala vyplácet. Plastika si proto našla �ínského dodavatele a v Krom��í�i se soust�edila jen na logistický servis a potisky klávesnic.

Razantní odklon od klávesnic p�išel v roce 2006, kdy se firm� poda�ilo získat velký kontrakt s firmou Continental (tehdy Siemens VDO). Continental zav�el jeden provoz v Brandýse nad Labem, ve kterém se kompletovaly moduly pro palubní p�ístroje, a výrobu p�esunul do Plastiky. Ze dne na den jsme tak získali stomilionový obrat v automotive, vzpomíná Nosek.

Plastika za�ala investovat do nových technologií a výrobních proces�. Postupn� rozši�ovala výrobu automobilových díl�, zatímco ukon�ovala logistický servis klávesnic. Po roce 2012 se rozhodla zam��it veškeré své kapacity na automotive, který se v té dob� prudce rozvíjel. Aktuáln� u� na výrobních linkách v Plastice �ádné klávesnice ani PC komponenty nenajdete.

Stovky parametr� b�hem sekundy

Základem výroby jsou lisy pro tlakové vst�ikování termoplast�, které jsou �áste�n� vybaveny roboty. Na vst�ikování navazuje lakování, potisk, sva�ování, montá�e a �ada dalších operací.

V posledních letech firma prochází intenzivní digitalizací. V rámci snahy o sní�ení výrobních náklad� se soust�e�uje p�edevším na omezení zmetkovosti produkce. Pro firmy v sériové výrob� díl�, jako je Plastika, to znamená digitalizaci proces� a snímání dat na nejni�ších úrovních výroby. Dnes nap�íklad snímáme tisíce hodnot v rámci jednoho výrobního cyklu a pracujeme s metodami um�lé inteligence, abychom zachytili vlivy na stabilitu procesu, �íká Michal Nosek.

S daty firma pracuje zejména v oblasti plánování výroby a �ízení stability proces�. P�ibli�n� na �ty�iceti lisech se ro�n� vyst�ídá kolem dvou tisíc typ� produkt�. Plánování do co nejmenšího detailu je proto nutné.

Data od zákazník� a stroj� se vyu�ívají k optimalizaci výrobních proces�, poloautomatické sklady s �árovými kódy umo��ují sledování pohybu palet a zbo�í v reálném �ase, operáto�i pracují s displeji, které jim dávají p�ehled o provozu stroj� a produktivit�.

Jde o úrove� digitalizace v daleko v�tší hloubce ne� klasické ERP a CRM systémy, ty jsou dnes pouze špi�kou ledovce. Máme za sebou n�kolik let spole�ného výzkumu s Univerzitou Palackého v Olomouci, díky n�mu� snímáme data zevnit� stroj� jako teploty, tlaky, pr�toky uvnit� lis�. B�hem jedné vte�iny m��eme mít k dispozici stovky parametr� z lis� a získávat informace o odchylkách od standardního procesu. Systém nás sám varuje d�ív, ne� se za�ne n�co dít. Informuje nás o hrozbách, na které m��eme v�as reagovat, �íká Michal Nosek.

Systém, který Plastika buduje s Univerzitou Palackého, vyu�ívá pokro�ilé statistické metody a metody um�lé inteligence, které vytvá�ejí varování o relevantních odchylkách. Zam�stnanci nemusí kontrolovat tisíce odchylek, ale nap�íklad jen t�icet, �íká Nosek, který v��í, �e model najde komer�ní vyu�ití.

Investory obíhali kolem rozvodn�né Vltavy

Michal Nosek se k Plastice dostal p�es kontakty, které získal z investi�ních fond�. Po revoluci byl aktivní ve venture kapitálu, �ídil malý investi�ní fond a n�kolik let byl p�edsedou Czech Venture Capital Association (CVCA), která zastupuje zájmy spole�ností p�sobících v oblasti private equity a venture kapitálu v �esku.

Jednoho dne ho oslovil konzultant, jen� ho po�ádal o pomoc s dru�stvem, které cht�lo prodat sv�j podnik strategickému partnerovi. Nosek se svým týmem sepsali pro dru�stvo stru�nou kucha�ku, jak p�i prodeji postupovat.

Dru�stvo se ale s partnerem nedohodlo, proto�e za�al sni�ovat cenu a vázat prodej na nep�ijatelné podmínky. O prodej spole�nosti m�li ovšem dru�stevníci stále zájem, a tak po�ádali Nosk�v tým o další pomoc. V té dob� byly ve h�e dv� varianty: bu� jim poradí s prodejem, nebo výrobní dru�stvo sami koupí. Nakonec vyhrála druhá mo�nost.

B�hem povodní v roce 2002 Nosek se svým týmem shán�li investice na odkup. Obíhali rozvodn�nou Vltavu a oslovovali potenciální investory. Poda�ilo se jim jich sehnat hned 39 a za 120 milion� korun Plastiku odkoupili.

U� v té dob� byla firma ve velmi dobré kondici. M�la kvalitní management, který ji dokázal b�hem krize v devadesátých letech napojit na zahrani�ní zákazníky, tr�by m�la kolem p�l miliardy a výroba klávesnic byla vysoce autonomní. Jediné velké riziko jsme vid�li v tom, �e osmdesát procent tr�eb bylo navázáno na jediného zákazníka. Navíc to bylo v dob�, kdy u� trh s klávesnicemi procházel prom�nou. Museli jsme proto za�ít rychle diverzifikovat, vzpomíná Michal Nosek.

Pod jeho vedením se firma v problémech ocitla jen jednou. V roce 2009 z d�vodu finan�ní krize, oslabení koruny a rozsáhlých investic do technologií vykázala ztrátu a banka ji odst�ihla od úv�rového financování. Rozjetou spole�nost nenechali padnout klí�oví zákazníci a dodavatelé. Zákazníci nám platili tém�� okam�it� a klí�ový dodavatel z �íny prodlou�il splatnost faktur na �tvrt roku, �íká p�edseda p�edstavenstva.

Plastika dodává díly pro vozy evropských i sv�tových zna�ek, nap�íklad Škoda, Seat, Toyota, Mercedes, BMW a mnoho dalších. Mezi nejr�zn�jšími díly jsou t�eba i emblémy voz� Škoda. Foto: HN – Tomáš Škoda

Sv�tlé zít�ky autopr�myslu

O budoucnost firmy se nebojí. Kdy� se podíváte na m�sí�ní prodeje aut v Evrop� za posledních padesát let, a� na jeden m�síc v covidu se v�dy prodal alespo� milion voz�. Individuální doprava bude stále d�le�itá a našemu oboru nahrávají i trendy a firmy, jako jsou Uber, Wolt nebo Rohlik. Bude se m�nit struktura vozového parku, ale máme tém�� stoprocentní jistotu po�adavku na individuální osobní dopravu, i kdyby auta létala vzduchem, �íká.

Nap�íklad v lo�ském roce m�la Plastika o p�tinu více zakázek, ne� p�vodn� o�ekávala. Její hospoda�ení tak bylo rekordní z pohledu výroby i nových zakázek. Dohán�l se deficit, který vznikl rok p�edtím, kdy naši zákazníci nezvládli dodat produkty na trh. P�es prudký nár�st cen energií z�stala v Evrop� poptávka neuspokojená a vloni se dohán�la. Zdá se, �e letos u� je potenciál z minulých let vy�erpaný a situace se ustálila mírn� pod úrovní p�ed pandemií, popisuje aktuální stav spolumajitel Plastiky.

Dneska spíš hraje roli p�evalování nálad mezi elektromobily a tradi�ními vozy. Lidé se rozhodují, co si koupí, a jsou ovliv�ováni výší dotací na elektroauta nebo naopak jejich mo�ným zrušením. Tohle je dneska d�le�it�jší faktor ne� neuspokojená poptávka z doby p�ed pandemií, dodává.

Plastika plánuje v následujících letech významný r�st a modernizaci. Firma investuje do rozší�ení výrobních kapacit výstavbou nové haly a zva�uje i vybudování nové lakovny, �ím� by se posunula technologicky na vyšší úrove�. Sou�asn� se zam��uje na dokon�ení digitalizace výrobních proces� a zavád�ní nových technologií. Cílem je dosáhnout za p�t let tr�eb ve výši 1,5 miliardy korun, �íká Michal Nosek.