Lubom�r Zeman: Elektromobilita a vst�ikov�n� termoplast�, ��st 3.

První �ás� �lánku »

Druhá �ást �lánku »

5.4 Regranuláty, bioplasty – budoucnost plastiká�ského pr�myslu ?

Jak ji� bylo uvedeno, i v plastiká�ském pr�myslu je nosným tématem udr�itelnost. Za�íná se klást d�raz na zpracování recyklát� (my, pam�tníci, si pamatujeme doby, kdy automobilový pr�mysl razil tendenci zpracovávat pouze originální granuláty bez p�ídavku drt�, respektive recyklátu), bio materiál�, apod. Statistiky �íkají, �e celosv�tov� je mén� ne� 10 % plastového odpadu recyklováno a cca 12 % odpadu vyu�ito jako palivo v energetickém pr�myslu, ostatní odpad (cca 5 miliard tun) skon�í jak na oficiálních, tak i neoficiálních skládkách a v mo�ích.

5.4.1 Regranuláty

Ve významu pojmu termoplast je ji� recyklace zakódována – je to plast, který lze teplem p�evést do taveniny, taveninu ochladit a tím ji p�evést do pevného stavu a to opakovan�.

Z uvedeného vyplývá, �e odpad z termoplast� je znovu zpracovatelný, je ho mo�no pova�ovat za „druhotné materiály“, p�i�em� pod  pojmem „druhotné materiály“ rozumíme termoplasty ur�ené pro vst�ikování, které ji� byly alespo� jednou podrobeny zpracovatelskému procesu, tj. mají za sebou n�jakou tepelnou historii. V podstat� se jedná o materiál bu� pouze drcený, obvykle technologický odpad a zmetky z vlastní nebo cizí výroby výst�ik�, anebo drcený a regranulovaný (p�vod m��e být stejný jako u drtí) materiál. Regranulace znamená, �e nadrcený materiál projde regranula�ní linkou, respektive míchacím a vytla�ovacím strojem (do materiálu se vnáší další tepelná historie), p�i�em� výsledkem vytla�ování je nový granulát – regranulát. Dále to mohou být vyt�íd�né výst�iky z komunálního sb�ru, výst�iky a výrobky se skon�enou �ivotností, atd.

U tepeln� citlivých materiál� a u materiál� pln�ných vláknitými plnivy je výhodn�jší pou�ívat po další zpracování dr� – materiál není znovu tepeln� namáhán p�i regranulaci, sní�í se degradace (zkrácení) vláknitého plniva p�i regranulaci. Nevýhodou drtí je nerovnom�rná velikost rozdrcených ( rozemletých ) �ástic a p�i pou�ití nevhodného mlýnu vyšší obsah prachového podílu, který m��e zp�sobovat problém ucpáním vstupního otvoru do šneku plastika�ní jednotky vst�ikovacího stroje, respektive nepravidelnosti v nabírání materiálu do šneku p�i plastikaci. Pro drcení s minimalizací prachového podílu jsou nejvhodn�jší no�ové mlýny s otá�kami rotoru do 150 (maximáln� 300) min^-1. Dr� m��e zp�sobovat problémy i v dávkovacích za�ízeních s klapkami, kdy díky svým nepravidelným tvar�m dr� m��e zabránit klapkám v pohybu, uvízne mezi st�nou a klapkou.

Výhodou regranulovaných materiál�, je (na rozdíl od drtí), �e jsou z hlediska granulometrických vlastností prakticky stejné jako materiály originální. Navíc p�i regranulaci je mo�no do taveniny p�idávat r�zná aditiva – plniva, stabilizátory, barevné pigmenty, maziva, atp. – která vedou ke zlepšování u�itných i zpracovatelských vlastností regranulátu.

Vst�ikování, tj. znovu zpracování odpadu – drt� nebo regranulátu a výsledná kvalita výst�ik� vyráb�ných bu� ze stoprocentního odpadu, nebo z originálního materiálu s p�ím�sí odpadu, výrazn� závisí na typu polymeru a jeho aditivaci (stabilizaci) a podmínkách, zejména tepelných, zpracování p�vodního granulátu.

Obecn� je mo�no konstatovat, �e degradace vst�ikovacích materiál� závisí na jejich tepelném namáhání – teplota taveniny, obvodová rychlost na šneku (otá�ky šneku), zp�tný odpor na šneku, teplota horkého rozvodu, doba prodlevy taveniny v plastika�ním válci a horkém rozvodu, smykové namáhání p�i pln�ní tvarové dutiny formy – na obsahu vlhkosti a obsahu a typ� stabilizátor�. K t�mto závislostem p�istupuje i po�et opakujících se zpracovatelských cykl� nebo regranulací.

Se zv�tšujícím se po�tem recyklací se zv�tšuje:

- modul pru�nosti materiálu
- obsah krystalického podílu
- index toku taveniny
- pevnost v tahu (nebo nemá vliv) 

Se zv�tšujícím se po�tem recyklací se sni�uje: 

- molekulová hmotnost materiálu
- jeho ta�nost
- vrubová hou�evnatost
- viskozita taveniny

5.4.2 Bioplasty

Mnozí vidí v bioplastech brzkou budoucnost, ale z technicko - ekonomického hlediska je tato vize, zejména pro technické aplikace, v sou�asné dob� p�ed�asná. Uvedené konstatování si dovolím podpo�it zkušeností z návšt�vy ji� zmín�ného sv�tového veletrhu Kunststoffe v roce 2019 a v roce 2022. V roce 2019 nebyl výstavní stánek výrobc� vst�ikovacích stroj�, aby se na n�kterém z vystavovaných stroj� nezpracovával bio materiál. V roce 2022 byly ve výrazné p�esile regranuláty. 

Bioplasty mohou být vyráb�ny

- na bázi obnovitelných zdroj� a biologicky odbouratelné, rozlo�itelné, nap�íklad polylaktid, tj. materiál na bázi kyseliny polymlé�né, PLA, polyglykolid na bázi kyseliny glykolové, PGA nebo modifikovaný škrob
- na bázi obnovitelných zdroj�, ale biologicky neodbouratelné, nap�íklad polyamid, PA nebo polyethylentereftalát, PET
- na bázi neobnovitelných – fosilních - zdroj�  a biologicky odbouratelné, nap�íklad 1,4-butylen 1,4-butylen 1,4-butadien tereftalát, PBAT nebo polykaprolakton, PCL 

Biologicky rozlo�itelné plasty (Biodegradable Plastic) ,degradabilní, pln� rozlo�itelné (obsahují degrada�ní �inidla, která pomocí oxidace uhlíkové vazby v plastu umo�ní jeho biologický rozklad) a kompostovatelné, které po skon�ení �ivotního cyklu daného výst�iku v �ivotním prost�edí slou�í ur�itým mikroorganizm�m pro získání energie - uhlík z plastu je p�i mikrobionálním procesu zcela p�eveden na oxid uhli�itý - proces biodegradace je p�ímo závislý na stavu prost�edí v n�m� probíhá – místo, teplota, vlhkost, doba p�sobení a samoz�ejm� i na rozkládaném materiálu nebo samotné aplikaci - v d�sledku uvedených vliv� se rozkladný proces a jeho výsledek m��e zna�n� lišit - biologická odbouratelnost je spojena se strukturou polymerního �et�zce, ale není závislá na p�vodu surovin.

Aby biologicky odbouratelné polymerní materiály spl�ovaly technicko – ekonomická hlediska,  m�ly by mít u�ite�né vlastnosti minimáln� srovnatelné s vlastnostmi materiál� získanými z konven�ních zdroj�. Navíc, p�i srovnání s tradi�ními plasty vyrobenými z fosilních zdroj� by, krom� biodegradability, m�ly mít i další výhody. Jednou z deklarovaných výhod je úspora surovin díky vyu�ití cyklicky se obnovující biomasy.

Ovšem ono to tak jednoduché není a ani nebude. Pro ilustraci slo�itosti problém� s bioplasty uvedu komplex vliv� na konkrétním p�ípad� výroby biologicky rozlo�itelného plastu z obnovitelného zdroje, biomasy - z kuku�ice.

Kuku�ice se na první pohled zdá být atraktivní alternativou k b�né ropné bázi polymerních materiál�, ale pro stanovení celkového dopadu na �ivotní prost�edí je nutno zhodnotit i  následující faktory:

- celkovou spot�ebu energie pot�ebné k výrob� biopolymeru a to, samoz�ejm�, v�etn� energie na p�ípravu p�dy pro výsadbu kuku�ice, její vlastní výsadbu, zpracování, dopravu, atd. v porovnání s alternativou na ropné bázi
- vyhrazení p�íslušné plochy p�dy pro p�stování kuku�ice, v�etn� mo�ných dopad� na deformaci konkrétního trhu s potravinami a krmivy, které z toho mohou plynout – viz p�stování �epky
- dopady na dostupnost potravin, krmiv a zejména na jejich cenu
- nutnost pou�ití chemických látek pot�ebných pro intenzivní p�stování kuku�ice - hnojiva a pesticidy - suroviny, výroba, doprava, v�etn� kontaminace vodních tok� a spodní vody neekologickými látkami
- nutnost zavla�ování polí s kuku�icí
- cena a odpisy nových, pot�ebných technologických a výrobních za�ízení pro výrobu bioplast�
- vlastnosti bioplastu ve vztahu k vlastnostem srovnatelných polymer� vyrobených ze surovin na ropné bázi
- schopnost recyklace a vliv recyklátu z bioplastu na ostatní recyklované plasty
- náklady na separátní sb�r plast� z kuku�ice, které nejsou kompatibilní se standardními plasty vyrobenými z fosilních zdroj�
- náklady na �ízené, pr�myslové kompostování
- náklady na bioin�enýrství rostlin pro zvýšení ú�innosti jejich p�stování
- atd.

K výše uvedeným faktor�m je nutno p�i�adit i skute�nost, �e bioplasty obecn�, v b�ném �ivot�, neumíme recyklovat. Nepat�í do �luté popelnice, proto�e nejsou kompatibilní s plasty vyrobenými z fosilních látek a proto�e se úpln� nerozlo�í, nepat�í ani do hn�dé popelnice na bioodpad. Jediné místo kam je m��eme odlo�it jsou �erné popelnice na komunální odpad a nechat je spálit.

Mít domácí kompost je jist� záslu�né, ale kdy� p�ijde na tzv. rozlo�itelné plasty, je nutno je nechat zpracovat v pr�myslovém kompostovacím za�ízení. Na rozdíl od domácích kompostér� mají pro biodegradaci v kompostu správné podmínky – vlhkost, tlak, teplotu a soubor plísní, bakterií a dalších mikroorganizm�.

Ovšem, aby to ale fungovalo ve velkém, jsou pot�eba efektivní sb�rné systémy, které odpad z domácností do pr�myslových kompostáren zavezou, p�i�em� v domácnostech se musí jednat o separovaný sb�r – zvláš� sb�r tradi�ních plast�, zvláš� sb�r kompostovatelných plast�, atd. ,co� souvisí i se správným a rozlišitelným zna�ením výrobk� z plast�. 

Uvedená zpráva p�edpovídá výrobu bioplast� v roce 2025 ve výši 6,7 milion� tun v celkem 17 základních typech. Ve výrob� bude dominovat Asie, následována Evropou a Severní Amerikou. Z vyráb�ných typ� bioplast� se vyrábí nejvíce kyselina polymlé�ná (PLA), polybutylen adipát tereftalát (PBAT) a slo�ky pro epoxidové prysky�ice. Tém�� 40 % aplikací bioplast� p�edstavují obaly, �tvrtinu aplikací tvo�í netkaná vlákna z acetátcelulozy  (CA) a polytrimetylentereftalátu (PTT), následují aplikace v automobilovém pr�myslu (epoxidové prysky�ice, polyamidy, polykarbonáty a polyuretany).

- celková výroba plast� 1,2 miliardy tun, z toho:
- výroba z primárních z fosilních zdroj� 315 milion� tun
- výroba primárních plast� z biomasy a CO2 135 milion� tun
- výroba s vyu�itím mechanických nebo chemických recyklát� 750 milion� tun

Pro dominantní výrobu plast� v roce 2050 s vyu�itím mechanických a chemických recyklát�, které uvádí prognóza, hovo�í i relativní exhalace CO₂ p�i r�zných zp�sobech vyu�ití plastových odpad�, které publikovala v lo�ském prosinci Evropská technologická platforma pro udr�itelnou chemii (SusChem):

- spalování odpadních plast� 100 % exhalací CO₂
- spalování s energetickým vyu�itím 82 % exhalací CO₂
- skládkování 65 % exhalací CO₂
- pyrolýza 62 % exhalací CO₂
- mechanická recyklace 50 % exhalací CO₂
- rozpoušt�ní odpad� a separace plast� 30 % exhalací CO₂

Plasty mají pro �adu aplikací unikátní a obtí�n� nahraditelné vlastnosti. Na konci jejich aplika�ní �ivotnosti vznikají odpady, které se �asto nevhodn� vyu�ívají a vznikají tak miliony tun emisí CO₂, které p�ispívají ke globálnímu oteplování. Tyto emise lze sní�it vyu�íváním recyklovaných odpadních plast� nebo aplikacemi z obnovitelných, místo fosilních zdroj� pro jejich výrobu.

6. UDR�ITELNÝ ROZVOJ A TECHNOLOGIE VST�IKOVÁNÍ TERMOPLAST�

Technologie vst�ikování termoplast� je jednou z nejrozší�en�jších technologií pou�ívaných pro zpracování termoplast�. Zárove� je to cyklická technologie vyu�ívající k tvá�ení plast� tepelnou energii – tepelný p�evod pevného skupenství polymerního materiálu na taveninu, její ochlazení do pevného stavu a v dalších výrobních cyklech reprodukovatelné opakování tého�.  

Z pohledu udr�itelnosti je nutno technologii výroby výst�ik� z termoplast� brát v celé její ší�i, vlastní proces vst�ikování je jen špi�ka ledovce. Základem by m�l být udr�itelný rozvoj promítnutý do ka�dé etapy výroby výst�ik�. V této kapitole zmíním n�kolik oblastí, které nejvíce zasahují do témat udr�itelného rozvoje. Samoz�ejm�, díky rozmanitosti konstrukce výst�ik�, jejich materiálového provedení, po�adavk�m na automatizaci proces�, atd. není mo�no v daném rozsahu �lánku postihnout všechny aspekty související s udr�itelností rozvoje.

Ji� konstruktér výst�iku a p�ípadn� i designér by m�l brát do úvahy, krom� konstruk�ních zásad technologi�nosti konstrukcí výst�ik� z termoplast�, �e �ivotnost daného výst�iku jednoho dne skon�í, výst�ik se stane odpadem, který bude nutno ekologicky a smyslupln� zlikvidovat. Tento první krok se projeví i na konci �et�zce, kdy správn� pojatá konstrukce, p�i�em� se nesmí zapomenout i na vhodné zna�ení pro separaci daného dílu, zjednoduší jeho likvidaci.

P�i návrhu a konstrukci výst�iku se dále nesmí zapomínat na jeho materiálové provedení, o kterém byla �e� v p�edešlých kapitolách Na konstruk�ní a materiálové �ešení výst�iku navazuje konstrukce vst�ikovací formy, v�etn� variantních simula�ních výpo�t� a optimalizací a� po mo�nost vyu�ití simula�ních výpo�t� pro �ízení vst�ikovacího procesu p�ímo na vst�ikovacím stroji. 

S konstrukcí a výrobou vst�ikovacích forem p�ímo souvisí mo�nost pou�ití p�edzušlecht�ných ocelí, která p�ináší následující výhody, p�i zajišt�ní dostate�né �ivotnosti tvarových díl� vst�ikovacích forem:

- díly z p�edzušlecht�ných ocelí lze bez problém� opracovávat jak t�ískovými technologiemi, tak i elektroerozivn�
- odpadá nutnost p�ídavku na tepelné zpracování a dokon�ovací operace po tepelném zpracování
- forma �i její tvarový díl se vyrobí na hotovo bez operací tepelného zpracování – zkrácení výrobních �as�, sní�ení náklad�, sní�ení ekologické zát�e z operací tepelného zpracování
- vyrobené díly mají dobrou rozm�rovou stabilitu
- oceli dodané v p�edzušlecht�ném stavu se vyzna�ují dobrou hou�evnatostí
- snadné opravy forem a jejich díl� jak vlo�kováním, tak i laserovým nava�ováním

Další z mo�ností p�sobení na udr�itelný rozvoj je, krom� zmín�ného výb�ru materiál� tvarových díl� forem, optimalizovaná konstrukce jejich tempera�ních systém� – zajišt�ní turbulentního proud�ní tempera�ní kapaliny, pou�ití k temperaci vodu (tlakové tempera�ní p�ístroje) místo teplosm�nných kapalin na ropné bázi, pou�ití vhodných materiál� v konstrukci pro zajišt�ní maximáln� mo�ného sou�initele tepelné vodivosti, apod.

Hlavním technologickým za�ízením p�i vst�ikování termoplast� a nejv�tším odb�ratelem elektrické energie je vst�ikovací stroj se svými, pro danou výrobu, nezbytnými periferními za�ízeními. Od d�íve pou�ívaných pohon� hydraulických systém� vst�ikovacích stroj� – �erpadla s konstantní dodávkou hydraulické kapaliny, �erpadla s konstantní dodávkou a hydraulickým akumulátorem, �erpadla s �ízením nakláp�cí desky a asynchronním elektromotorem (DFE) ,servomotory se zubovým �erpadlem – p�ešel vývoj a pou�ití k pln� elektrickým pohon�m (po�átek jejich nasazování je v roce 1984),�emu� v poslední dob� výrazn� nahrává i energetická krize. Úspora elektrické energie u vst�ikovacích stroj� s pln� elektrickým pohonem m��e být dále podpo�ena systémem Kers, který kinematickou energii vznikající p�i deceleraci, zpomalování ,otevíracích a zavíracích pohybech uzáv�ru vst�ikovacího stroje vyu�ívá pro napájení topných pás� plastika�ní jednotky, p�ípadn� napájení �ídící jednotky vst�ikovacího stroje.

D�le�ité je v�novat pat�i�nou pozornost i tlakovému vzduchu, respektive jeho únik�m, ú�innosti chladícího systému vst�ikovny a sušení granulát� – vakuové sušárny zkracují sušící dobu z jednotek hodin na n�kolik desítek minut.

Relativní mno�ství CO₂ vzniklé p�i mechanické recyklaci (50 %), viz konec p�edešlé kapitoly, p�ispívá i k ji� zmín�nému tlaku na zpracování druhotných surovin. P�i zpracování odpad� – jejich drcením, regranulací a následným op�tovným zpracováním se ušet�í, oproti výrob� nového materiálu, mno�ství energie.  

Nestálá kvalita drtí a v menší mí�e i regranulát� nebo širší rozp�tí jejich indexu toku (viskozity) oproti originálním materiál�m p�ináší vyšší nároky na znalost technolog� a se�izova�� a m��e p�inášet i zvýšení interní zmetkovitosti. Výrobci vst�ikovacích stroj� proto p�icházejí se systémy na on – line úpravu vst�ikovacích parametr� pro sní�ení problém� p�i zpracování materiál� vzniklých z druhotných surovin.

Jako p�íklad je mo�no uvést systémy rakouské firmy Wittmann Group (Wittmann Battenfeld):

- HiQ-Melt monitorování kvality vst�ikovaného materiálu – jejím základem je snímání plastifika�ní energie. M��í se to�ivý moment na šneku ve vztahu k plastifika�nímu zdvihu - dávce, který je zobrazen jako �íselná hodnota a monitorován v rámci nastavené meze tolerance. Odchylky v kvalit� materiálu lze tak snadno zjistit a zaznamenat.
- HiQ-Flow® �ízení vst�ikování v závislosti na kvalit� vst�ikovaného materiálu - systém �ízení procesu je zalo�en na zaznamenávání a� 400 m��ících bod� tlakové k�ivky podél vst�ikovacího zdvihu. Plocha pod tlakovou k�ivkou je spo�ítána, integrována a dá se interpretovat jako práce vynalo�ená na pln�ní tvarových dutin vst�ikovací formy. Pro konkrétní integrální hodnotu se nastaví tolerance – obalová k�ivka – horní a dolní. Kdykoli je toleran�ní pole p�ekro�eno, je pr�b�h vst�ikování automaticky korigován v to rámci stejného výrobního cyklu, a to bu� posunutím p�epínacího bodu p�epnutí ze vst�ikovacího tlaku na dotlak nebo úpravou tlakové hodnoty dotlaku, nebo kombinací obou. Tímto zp�sobem lze kompenzovat kolísání viskozity materiálu a dosáhnout reprodukovatelnosti kvality výst�ik�
- HiQ-Cushion® regulace polštá�e polymerní  taveniny - systém �ízení polštá�e  taveniny p�ed �elem šneku po skon�ení doby dotlaku je schopen rozpoznat trendy ve zm�n� délkové hodnoty polštá�e, zap�í�in�né kolísáním viskozity ( tekutosti ) polymerní taveniny nebo opot�ebením, respektive poškozením t�snících ploch v  sestav� zp�tného uzáv�ru na šneku a kompenzovat ji v ur�itých mezích. Na konci výrobního cyklu se vyhodnocuje, m��í délka polštá�e v tavenin� a v p�ípad� pot�eby se v p�íštím výrobním cyklu zm�ní hodnota dávky
- HiQ-Metering - aktivní uzav�ení zp�tného uzáv�ru na šneku v dob� mezi dávkováním, plastikací a dekompresí, cílenými pohyby šneku je zp�tný uzáv�r uveden do „uzav�ené“ polohy. Zp�tný ventil je „nucen�“ uzav�en p�ed zahájením vst�ikovací fáze. Tímto zp�sobem se vst�ikuje p�esn� po�adované a reprodukovatelné mno�ství materiálu p�i ka�dém vst�iku, co� zajiš�uje nejvyšší reprodukovatelnost hmotností výst�ik�

V d�sledku tlaku na zpracování recyklovaných materiál� se, pravd�podobn�, bude muset zm�nit i pohled na hodnocení, zejména, vizuální kvality výst�ik�, dá se �íci, �e v mnoha p�ípadech m��e p�evá�it funk�ní hledisko a ú�elnost nad vizuální kvalitou.

V rámci p�ístupu k udr�itelnému rozvoji je mo�no i uva�ovat o dodavatelích technologického vybavení vst�ikovny. V potaz je mo�no vzít, zda nakupovat od výrobc� z region�, které ne p�íliš dbají na environmentální p�ístup k výrob�, nebo od výrobc�, kte�í na ekologi�nost výroby soustavn� dbají, viz nap�íklad certifikace podle normy ISO TS 14067:2018,respektive postupné pln�ní p�íslušných p�edpis� a závazk� vyplývajících z po�adavku nejpozd�ji do roku 2050 dosa�ení klimaticky neutrální výroby.

V obdobném duchu je mo�no uva�ovat o výb�ru výrobce po�adovaných za�ízení, který je schopen dodat kompletní �ešení od jednoho dodavatele, co� m��e mít synergický ú�inek a p�sobit jako benefit pro zpracovatele plast� ,jejich výst�iky a zákazníky.

P�íkladem mohou být firmy Wittman a Wittmann Battenfeld,které vyráb�jí a prodávají nejen vst�ikovací stroje pro standardní proces vst�ikování a jeho technologické varianty s mo�ností výb�ru typu pohonu – hydraulický ,pln� elektrický, hybridní – a to bez ideologického tlaku na e-moution jako v p�ípad� automobilového pr�myslu, zde hrají roli pouze technicko – ekonomické aspekty, ale i  periferní za�ízení pro prakticky všechny oblasti – robotizace, sušení granulát�, doprava materiál�, dávkování, temperace vst�ikovacích forem, recyklace. Samoz�ejmostí je i nabídka dodání automatiza�ních systém� pro zákaznické projekty.

K širšímu vyu�ití jsou ji� k dispozici vst�ikovací technologie pro zpracování jak originálních materiál�, tak i recyklovaných materiál� na výst�iky se sní�enou hmotností – jde o sendvi�ové vst�ikování (povrch st�n výst�iku je z originálního materiálu, tvo�ícího vizuální i funk�ní kvalitu a uvnit� je recyklovaný materiál). Další z technologií je fyzikální nebo chemické nap��ování, kdy na povrchu výst�iku vzniká kompaktní vrstva – skin – a uvnit� je porézní, leh�ené jádro (výst�iky vyrobené technologií MuCell jsou leh�ené ve svém celém pr��ezu).        

Na záv�r této kapitoly je mo�no konstatovat, �e,v souladu se zásadami udr�itelného rozvoje, je technologie vst�ikování termoplast� jednou z technologií, v širokém slova smyslu, od návrhu výst�iku – jeho tvar� a materiálu – p�es konstrukci vst�ikovací formy, modifikace technologie jeho výroby, po dokon�ovací operace, technologií jak sou�asnosti, tak i budoucnosti a to, v�etn� její udr�itelnosti.            

7. E – MOUTION – NÁZOR

Obecn� je mo�no uvést,�e automobilový pr�mysl, zejména v Evrop�, za�ívá další �erný rok – zjednodušen� : výroba stojí, poptávka padá, díly nejsou. Tato slo�itá doba, vy�adující si krizový management trvá ji� �tvrtý rok, výrobci navázaní pouze na automobilový pr�mysl jsou ve ztrát�, která se nadále prohlubuje. Situaci, prozatím, ustojí firmy, které mají silného majitele, ale ani u nich to nep�jde do nekone�na. I velké korporátní automobilové firmy se budou muset rozhodnout co dál, a ne jak je tomu dnes, jen p�enášet zát� na své subdodavatele, kte�í ji� v mnoha p�ípadech tlak neudr�ely a s automobilovým pr�myslem skon�ili ( to v dobrém p�ípad� nebo v tom horším skon�ili úpln� ).

Situace je velmi napjatá a i korporátní firmy budou muset oznámit finálním výrobc�m -  bu� budete akceptovat naše ceny, nebo od vás odejdeme. To povede k dalšímu zdra�ení automobil� a v kone�ných d�sledcích k dalšímu evropskému podtr�ení trhu a jeho otev�ení mimo evropským výrobc�m aut.    

K uvedenému v Evrop� p�istupuje další pohroma a tou je ji� n�kolikrát zmi�ovaná p�ipravovaná norma Euro 7, která má platit u� za dva roky (�ervenec 2025). Velká skupina zástupc� výrobc� autodíl� k Euru 7 �íká: je to zp�ísn�ní emisních limit�. Budou se m��it oxidy dusíku a poprvé i pevné �ástice z brzd a pneumatik. Na to ale dnes není v autech nastavená senzorika. Nejsou provád�cí p�edpisy a doba na p�ípravu je tak krátká, �e s nejv�tší pravd�podobností levn�jší vozy zmizí z trhu nebo jejich zdra�ení bude tak velké, �e se stanou neprodejnými (u Škoda Auto se to týká typ� Fabia, Scala nebo Kamiq; malá, relativn� levná auta na evropskému trhu, p�es všechny tlaky – SUV, elektromobily – vládnou, v roce 2022 se v Evrop� nejlépe prodával Peugeot 208 a Dacia Sandero), co� logicky bude znamenat i úbytek pracovních míst v automobilovém pr�myslu.

K tomu ji� vede i elektromobilita jako taková - elektromobily vy�adují menší po�et díl�, nejsou tam mechanické prvky jako p�evodovka a podobn�, tak�e z hlediska pracovní síly je dopad jasný. Pokud by to ale bylo do roku 2035, jak to platí dnes, p�ed normou Euro 7, bude úbytek pozvolný. V p�ípad� Euro 7 a p�edpokládaného rychlého opušt�ní menších voz�, bude skok radikální s tím, �e by to znamenalo desítky tisíc zam�stnanc�, kte�í p�ijdou o práci.

Zmín�ný rok 2035 je rokem od n�ho� platí ji� schválený zákaz výroby automobil� se spalovacími motory a to p�esto, �e v globálním m��ítku je podíl osobní dopravy na celkových emisích CO₂ pouze 3 %. Zastánci zákazu argumentují tím, �e v dnešní dob� klimatické zm�ny je ka�dý krok sm��ující k dalšímu sní�ení produkce emisí d�le�itý a pot�ebný, p�i�em� se automobilovému pr�myslu za posledních dvacet let poda�ilo produkci emisí sní�it o cca 90 procent.  

Rok 2035 sice zní jako daleká budoucnost, fakticky to je ale jen dvanáct let. Zastánci elektromobil� mají jasno - vývoj jde raketovým tempem vp�ed, tak�e za dvanáct let u� nebude co �ešit, auta budou i levná – otázka zní, zda tomu bude opravdu tak? Dnes od automobilek slyšíme hlavn� to, jak p�ijdou nové technologie týkající se v�tších a dra�ších elektromobil�. Ty budou mít dlouhý dojezd, mnoho stovek kW, ale po�ád to budou auta s cenami p�es milion korun. V roce 2016 stál Nissan Leaf s 30kWh baterií 858 tisíc K�, dnes má sice 39 kWh, ale stojí stejn�. Elektrický Golf ve stejném roce stál 931 tisíc K�, dnes je jeho ekvivalentem VW  ID.3 za 1,2 milionu K�. Je pravdou, �e se jedná o rychlejší auto, auto s delším dojezdem, ale musíte si p�iplatit.

N�kte�í majitelé elektromobil� a plug-in hybrid� si pochvalují kombinaci solárních panel� na vlastním dom� a elektrifikovaného auta. Tato kombinace dává smysl a je zajímavá, ale jako argument pro definitivní krok sm�rem k elektromobil�m, jak to zaznívá od n�kterých státních p�edstavitel�, je více ne� diskutabilní, a to z jednoho prostého a z�ejmého d�vodu: ne ka�dý bydlí v rodinném dom� a navíc ne ka�dý, kdo má rodinný d�m, si m��e dovolit investici v �ádu stovek tisíc na vlastní solární elektrárnu. O vysokých cenách elektromobil� nemluv�. Ryze sob�sta�ná elektromobilita je ideální, ale t�ko p�edstavitelná coby univerzální �ešení pro ka�dého.

P�i tlaku na elektromobilitu se objevuje i pojem environmentální morálka, tj. lidé si mají uv�domit sv�j podíl na udr�itelném rozvoji a k n�mu p�ispívat. V�tšina obyvatelstva to samoz�ejm� vnímá, ale v sou�asné dob� to vypadá tak, �e se s bezemisní mobilitou p�íliš sp�chá a celé to sp�je k tomu, �e se zhorší dostupnost nových aut. Z uvedeného pak logicky vyplyne snaha lidí déle pou�ívat auta stará, obm�na vozového parku se zpomalí a výsledkem snahy o lepší ovzduší bude více ojetin v provozu a tedy horší ovzduší. 

V p�ípad� elektromobility se ve všech pádech sklo�uje slovo BATERIE. Baterie je nejd�le�it�jší sou�ástí ka�dého elektromobilu a i nejvíce diskutovanou zejména v otázce jejich �ivotnosti. Pr�kopník elektromobility Elon Musk, majitel automobilky Tesla v dubnu 2019 prohlásil, �e „sou�asný bateriový paket je schopen zvládnout mo�ná 300 a� 500 tisíc mil“. To znamená, �e s �ádn� udr�ovanými Teslami byste mohli najet a� 804 500 km bez vým�ny akumulátor�. Jaká je realita?

Christian Lindner, je n�mecký právník, který se ji� ú�astnil více ne� 200 p�ípad� zam��ených proti Tesle, které obvykle stály na tom, �e auta zna�ky Tesla nebylo mo�né dále pou�ívat po najetí mnohem menšího, ne� Muskem avizovaného, po�tu kilometr� práv� kv�li �ivotnosti akumulátor�. P�i soudním �ešení uvedených spor� advokáti Tesly opakovan� p�icházejí s tvrzením, které je v rozporu se slovy šéfa firmy, ale realit� se  nevzdaluje. Dle nich, nap�íklad, Model 3 má �ivotnost „mezi 250 a� 300 tisíci kilometry“, s tím, �e Muskova slova „nelze pova�ovat za závazné prohlášení“. Soudní tahanice ješt� pokra�ují.

Je pochopitelné, pro� jsou právníci Tesly proti n�kdejším slov�m šéfa zna�ky. Pokud by soud akceptoval jejich tvrzení, �e auta Tesla zvládnou jen n�co málo p�es 200 tisíc kilometr� a všechno ostatní byla mlha, pak by majitelé vrácených aut m�li nárok na vrácení v�tšiny pen�z, které za v�z zaplatili. A n�co takového si Tesla nem��e dovolit.

Z toho d�vodu právníci Tesly zacházejí skute�n� a� do krajnosti a dokonce tvrdí, �e �ivotnost elektrických aut je podstatn� ni�ší ne� u t�ch se spalovacími motory, navzdory pou�ití, v jejich konstrukci, menšího mno�ství komponent�. Pokud má tohle být onen udr�itelný pokrok, pak opravdu nevím, jakými m��ítky je posuzován.

První �ás� �lánku »

Druhá �ást �lánku »

Photo: Messe Düsseldorf/ctillmann