L�kav� p��le�itosti �ern�ho zlata ve st�edn� a jihov�chodn� Evrop�

O ojetých pneumatikách se hovo�í v�tšinou v souvislosti se skládkami, ekologickou zát�í a v posledním desetiletí také recykla�ním poplatkem. P�esto�e evropská legislativa vy�aduje maximální zhodnocení ojetých pláš��, je jejich „likvidace“ skládkováním v našich podmínkách bohu�el stále realitou. To je nejenom problém pro �ivotní prost�edí, ale zárove� i ztracená tr�ní p�íle�itost. Ze �ty� hlavních zp�sob� zhodnocení pneumatik (protektorování, energetické zhodnocení spalováním nap�íklad v cementárnách, pyrolýza a výroba recyklace pneumatik drcením na granulát nebo prášek) je dle studie Roland Berger Strategy Consultants práv� recyklace pneumatik tím nejatraktivn�jším – jak z hlediska nabídky tak i poptávky. Navíc pro Evropu, relativn� chudou na primární suroviny, je recyklace obecn� levným zp�sobem, jak si zajistit levný p�ístup  k surovinám, co� platí nejen pro tradi�n� recyklované suroviny jako jsou nap�íklad kovy, ale také pro gumu.

Obrázek 1: Proces vyu�ití ojetých pneumatik

P�íle�itosti v recyklaci ojetých pneumatik

Ne nadarmo se ve sv�t� gumový granulát ozna�uje za „�erné zlato“, práv� jeho výroba p�edstavuje lákavou p�íle�itost pro všechny zú�astn�né. D�le�itost a atraktivitu trhu recyklace ojetých pneumatik dokládá nejen obrat tohoto odv�tví (p�ibli�n� 20 mil. eur pro trhy st�ední Evropy, tj. �eská republika, Slovenko, Rakousko a Ma�arsko), ale i mar�e, která pro zpracovatele (výroba granulátu) m��e dosáhnout a� 50% (EBITDA mar�e). Systém bývá financován z recykla�ních poplatk� zahrnutých v cen� pneumatiky (nap�. na Slovensku tento poplatek �iní 270 eur za tunu, v Chorvatsku 1 500 kun za tunu, ve Francii 1,50 eur za pneumatiky z osobních a 10 eur za pneumatiky z nákladních automobil�), které jsou dále p�erozd�lovány bu� p�es recykla�ní fond (Slovensko, Chorvatsko) nebo p�es soukromou, k tomuto ú�elu zalo�enou organizaci (systémy Odpov�dnosti výrobce,viz ní�e).

Krom� zajímavé mar�e se odv�tví jeví jako lákavé také z hlediska nízké koncentrace konkurence. Vzhledem k obecn� nízkému stupni vysp�losti odv�tví v regionu st�ední a jihovýchodní Evropy je dle studie Roland Berger Stategy Consultants recyklace ojetých pláš�� výsadou maximáln� jednoho nebo n�kolika málo hrá�� v ka�dé zemi.

Vzhledem k tomu, �e výroba granulátu p�i klasickém zpracování je �ist� mechanický proces, jde o výrobu, která sice vy�aduje jistou po�áte�ní investici, samotný výrobní proces je však z technického hlediska jednoduchý. Po�áte�ní investice do recykla�ní linky se pohybuje v �ádu desítek tisíc eur pro linku na hrubé zpracování a� více ne� jeden milión eur pro linku na gumový granulát a prášek. Pyrolýzní zpracování pneumatik je pak technicky i finan�n� náro�n�jší – po�áte�ní investice se pohybují v závislosti na kapacit� linky v �ádech desítek milión� eur.

Dle zmi�ované studie má obor recyklace pláš�� dobré vyhlídky do budoucna co se tý�e poptávky. „Na velikost poptávky po ojetých pneumatikách nebo výrobcích z nich má nejv�tší vliv tempo r�stu odb�ratelských odv�tví, tedy stavebnictví a výrobního pr�myslu,“ �íká Roland Zsilinszký, Senior Project Manager ze spole�nosti Roland Berger Strategy Consultants. Tato odv�tví vyu�ívají celé gumy nebo granulát �i prášek z nich na zpevn�ní a odhlu�ení vozovek, na výrobu podlahových krytin zejména pro zdravotnická nebo vzd�lávací za�ízení, na výrobu povrch� pro d�tská h�išt� a indoorová i outdoorová sportovišt� nebo na výrobu nap�íklad dopravníkových pás�, kole�ek k vozík�m, r�zných hadic a hadi�ek nebo t�sn�ní. „Práv� v t�chto odv�tvích o�ekáváme do roku 2015 r�st,“ dopl�uje Zsilinszký.  Pro �eskou republiku, Slovensko, Ma�arsko a Rakousko tento r�st p�edstavuje v segmentu dopravních staveb 2,2% ro�n�, v segmentu podlahových krytin 4,9% a v segmentu indoorových sportoviš� 4,6%. Krom� toho výrobní pr�mysl, který gumový granulát vyu�ívá na výrobu menších gumových mechanických �ástí a sou�ástek, má podle jiné studie Roland Berger Strategy Consultants „Production systems 2020“ r�st v regionu do roku 2015 o 6,1% ro�n�. Poptávku po recyklované gum� pak samoz�ejm� podporuje i cena surového kau�uku, která se v posledních letech pohybuje na svých historických maximech.

Obrázek 2: Nabídka ojetých pneumatik v regionu st�ední a jihovýchodní Evropy

Jak je na tom region st�ední Evropy s nabídkou ojetých pneumatik? Vzhledem k nedostupnosti spolehlivých dat m��e být mno�ství pneumatik vyprodukované na t�chto trzích pouze odhadováno na základ� velikosti a slo�ení vozového parku, frekvence vým�ny pneumatik a mí�e protektorování. „Na základ� našeho modelu odhadujeme, �e je v �eské republice, Slovensku, Ma�arsku a Rakousku ro�n� vyprodukováno na 250 tisíc tun ojetých pneumatik ur�ených ke zhodnocení. Do roku 2015 o�ekáváme na t�chto trzích pr�m�rné tempo r�stu 4% ro�n�, v zemích jihovýchodní Evropy dokonce 5%,“ �íká Viktória Telinová, Project Manager ve spole�nosti Roland Berger Strategy Consultants a spoluautorka studie. Takovýto r�st je podlo�en rostoucím vozovým parkem a zvyšováním frekvence vým�ny pneumatik zp�sobeným zejména ekonomickým r�stem, který znamená vyšší objem zejména nákladní dopravy.

Obrázek 3: Vývoj trhu s gumovým recyklátem ve st�ední Evrop�1) [~20 M€]

Limitující faktory trhu

Vedle výše zmín�ných atraktivních faktor� má však výroba gumového granulátu i své limity. Jedním z nich je konkurence na stran� poptávky ze strany cementáren, které plášt� vyu�ívají jako alternativu fosilních paliv, vzhledem k vlastnostem pneumatik jako je jejich vysoká výh�evnost (minimáln� stejná jako velmi kvalitní �erné uhlí), ni�ší obsah síry a t�kých kov� v emisích  a mo�nosti dalšího vyu�ití odpadu z jejich spalování nap�íklad jako náhrady n�kterých surovin v cementu. Poptávka ze strany cementáren je tak jedním z hlavním omezení dostupnosti pneumatik pro materiálové zhodnocení, zejména v n�kterých západních zemích (nap�. N�mecko, Itálie), kde cementárny spalují v�tšinu ojetých pneumatik. Naproti tomu legislativa ve st�ední a jihovýchodní Evrop� obecn� preferuje zhodnocení materiálové, tedy klasickou recyklaci. Na Slovensku je tak mechanicky recyklováno okolo 95% pneumatik, v �eské republice tém�� o polovinu mén�, v Chorvatsku 70%.

Dalším limitujícím faktorem v regionu je podle studie Roland Berger Strategy Consultants nízký stupe� organizovanosti. V �eské republice a ve v�tšin� balkánských zemí zatím stále chybí oficiální zast�ešující organizace. Jinde, nap�íklad na Slovensku nebo v Chorvatsku, existují obecné recykla�ní fondy  /1/ , jejich fungování �i p�erozd�lování pen�ních prost�edk� v systému není však v�dy úpln� transparentní. V�tšina evropských zemí v�etn� nap�íklad Ma�arska nebo Rumunska �eší komplexnost situace zavedením systému tzv. odpov�dnosti výrobce, ve kterém jsou sami výrobci a dovozci pneumatik zodpov�dní za sb�r a recyklaci pneumatik v zemi prost�ednictvím jimi zalo�ené organizace (nap�. Hurec v Ma�arsku, Eco Anvelope v Rumunsku, Aliapur ve Francii). Lze o�ekávat, �e k tomuto systému, který se ukázal jako nejú�inn�jší v likvidaci ojetých pneumatik, konvergují i zem�, které mají tzv. liberální systém (nap�. Rakousko, N�mecko, Švýcarsko) nebo systém odpov�dnosti státu (Slovensko, Chorvatsko, Dánsko, Litva). Tato konvergence by mohla vy�ešit problém nedostatku oficiálních dat nap�íklad o velikosti trhu nebo o p�erozd�lování prost�edku v systému a nejasného legislativního rámce na n�kterých trzích.

Obrázek 4: Systémy zpracování ojetých pneumatik v Evrop� a rok implementace

Klí�ové faktory úsp�chu

I p�es tato omezení z�stává recyklace pneumatik velmi atraktivním odv�tvím nejen pro specialisty, ale nap�íklad i pro všeobecné recykla�ní firmy, podniky technických slu�eb, výrobce pneumatik nebo firmy zabývající se protektorováním pneumatik, jak dokazuje realita na n�kterých vysp�lejších trzích. Klí�em k úsp�chu je zmi�ovaný p�ístup k ojetým pneumatikám, co� m��e být na neorganizovaných a netransparentních trzích st�ední a jihovýchodní Evropy slo�ité, a dobré porozum�ní tr�ním silám. „Zpracovatel, který má zajišt�n p�ístup k pneumatikám a je schopen nabídnout granulát v r�zné zrnitosti, tak m��e ur�ovat podmínky na lokálním trhu, a je �asto tém�� výhradním p�íjemcem státních reykla�ních subvencí v  systémech odpov�dnosti státu,“ �íká Viktória Telinová.Takový zpracovatel je mimoto zajímavým také pro odb�ratele ze západní Evropy, pro které je kvalitní granulát nebo i finální produkt cenov� výhodný i po zapo�tení dopravních náklad�.

I zde platí, �e omezení trhu mohou být zárove� p�íle�ítostí pro ty, kte�í dob�e porozumí tr�ním silám a umí si zajistit u�itou pozici na trhu. „Jsem p�esv�d�ený, �e recyklace ojetých pneumatik je odv�tví, které ve st�ední a jihovýchodní Evrop� má a ješt� bude mít co nabídnout pro nové i stávající hrá�e nebo pro investory. Nízký stupe� organizovanosti a transparence odv�tví p�edstavuje ur�itou nejistotu, ale zárove� i p�íle�itost pro ty, kdo budou schopni se podílet na jeho transformaci, který nevyhnuteln� p�ijde.“ shrnuje Zsilinszký.

www.rolandberger.cz