- Úvod
- Odborné články
- Horké trysky Thermoplay (část 2.)
Horké trysky Thermoplay (část 2.)
Základní úloha systémů horkých trysek je přivádět roztavený, tedy živý materiál, co nejblíže k výlisku a tím zkracovat cyklus, snižovat spotřebu materiálu a zvedat kvalitu výlisku. Aby bylo tohoto dosaženo, je nutné mít instalovaný dostatečný tepelný výkon, který postačí k roztavení zbytkového ztuhnutého plastu při náběhu formy, a který je schopen pružně kompenzovat ztrátu tepla ze systému.
Rozdíl mezi tryskou řad F a tryskou řady D
Tryska typu F
Tato tryska má dvouvrstvou architekturu s izolačními body v kritických místech. Vnitřní tělo je vyrobeno z kvalitní oceli s vynikající tepelnou vodivostí. Tato kvalitní jádro umožňuje velmi rovnoměrné rozložení tepla po celé délce trysky s minimálním návinem topného drátu. Ocelové tělo je vloženo do hlavičky z oceli se vzduchovou izolační dutinou s vynikajícími izolačními a mechanickými vlastnostmi. Díky tomu je minimalizován odvod tepla přes středící a dosedací plochu hlavičky, která drží jak axiální, tak i laterální tlaky systému. Odvod tepla přes hlavičku do zástavbové desky je možné dále snížit pomocí titanových usazovacích kroužků. Tato varianta je pro některé typy materiálů dokonce nutná.
Na druhé straně je do těla trysky našroubovaná špička. Špička je koncipovaná jako dvou komponentní. Vnitřní část, kterou protéká plast, musí mít vynikající vedení tepla tak, aby se zabránilo zamrzání plastového materiálu ve vstřikovacím otvoru. Naopak dotyk špičky, tzn. její těsnící průměr je vyráběn z titanu, aby se zmenšil odvod tepla prouděním. Jedná se o přestup tepla na rozhraní těsnícího průměru do sedla trysky, tedy do desky formy. Takto vnesené teplo dokáže i přes velmi kvalitní izolaci nakumulovat do desky v okolí vstřikovacího otvoru tolik vneseného tepla, že plastový výlisek může být teplotně degradován.
Aby se předešlo kumulaci tepla v této oblasti, zařadila firma Thermoplay do své standardní nabídky chlazená pouzdra. Vložením tohoto kaleného pouzdra do formy se zajistí pravidelný a rovnoměrný odvod tepla z oblasti špičky trysky a zamezí se kumulaci tepla v oblasti vstřikovacího otvoru. Díky tomu je homogenní rozložení tepla v trysce a jejím nejbližším okolí a zamezuje se teplotním výkyvům, díky čemuž je možné dosahovat stabilnějšího vstřikovacího procesu a kratšího cyklového času. Zároveň se tím eliminuje pověra „malý vstřikovací bod = malý zůstatek po vtoku“.
Velmi zajímavá se v technické praxi ukázala také možnost vyjiskřit okolo těsnící části izolační thermal cut. Česky je tato možnost romanticky nazývána pro svůj tvar „izolační cimbuří“ Tato možnost je obecně doporučována pro vstřikování kritických materiálů, ale rozhodně napomůže dosáhnout stabilnější vstřikovací proces bez výkyvů teplot při použití pro jakýkoliv materiál.
Třetí varianta, jak zrovnoměrnit homogenitu tepelného pole na špičce, je vložení speciální vložky pro rychlou změnu barvy. Technická praxe ukázala, že toto sekundární nasazení (primárně byla tato vložka vyvíjena za jiným účelem), dokáže vyřešit problémy zamrzání, nebo naopak tahání vlasů ve vstřikovacím otvoru. Tato varianta se ovšem používá pouze jako nouzová varianta pro již hotové formy, kde nelze vložit ani chladící pouzdro, nebo dodělat „izolační cimbuří." Tuto variantu rozhodně nelze doporučit jako primární volbu pro řešení problému, již z důvodu možného abrazivního opotřebení vložky. Praxí byla ověřena životnost této vložky pro plněné materiály nepřesahující cca 500.000 zdvihů. Pro standardní neplněné materiály je tato vložka bez omezení životnosti.
Těsnící oblast špičky musí být navíc mechanicky velmi odolná. Sedlo trysky pro tuto část je sice standardně předepisováno jako broušené, ale fyzicky se velmi často pouze vyjiskří. V tu chvíli dochází při natápění a chládnutí trysky k jejímu pohybu nahoru a dolů a vyjiskřená plocha působí jako perfektní pilník (1). Na těsnícím průměru se začínají objevovat svislé rýhy, přes které unikají plynné molekuly plastového materiálu. V tu chvíli dochází ke dvěma jevům. První z nich je běžně pozorovaná sedimentace plastového materiálu na těle trysky a na rozvodném bloku. Díky tomu se hmota horkého systému začíná blížit vlastnostmi směrem k černému tělesu, dochází k rozkolísání teplot na horkém systému a tím i k značnému ovlivňování stability vstřikovacího procesu. |
Druhá věc, která se začne u takto poškozené trysky projevovat je mikrokavitace na odvrácené straně těsnící plochy. Unikající plyn, strhávající částečky plastu je na straně předkomůrky pod tlakem. Pod tlakem je i při unikání přes těsnící plochu. Jakmile se dostane do volného prostoru, na druhé straně těsnící plochy, dojde k extrémně rychlé expanzi plynů a ta, spolu s agresivními částečkami plastového materiálu zapříčiní mikro kavitaci, která rozšiřuje vzniklé svislé poškození. Proto jsou pozorovány trychtýřovité rozšíření na horní straně svislé čáry poškození. Tímto samozřejmě dochází k urychlení degradace těsnící plochy a je nutné jak vyměnit špičku, tak opravit poškozené sedlo těsnícího průměru trysky.
Návin topení je kvůli dilatační spáře potřebné pro funkci nabalovacího efektu nutno realizovat jinak. Odvedení topného drátu z části od špičky je podíl dilatační spáry. Topný drát je navinutý hustěji u začátku trysky – tzn. u její hlavy, pak se návin rozvolňuje, aby se zbytečně nepřehřívala střední část trysky, a opět se zahušťuje u spodní části trysky u špičky. Zde je nutné nejen vytopit špičku, která je z principu mimo návin topení, ale navíc je nutné eliminovat tepelné ztráty způsobené přestupem tepla přes dotyk těsnící plochy špičky.
Tryska typu D
Tento typ trysky (2) je specifická třívrstvou architekturou. K dvěma vrstvám, stejně jako u trysky typu F, se navíc přidává plášť, který kryje celé topení od špičky, až k hlavičce. Hlavička trysky prodělala během vývoje tohoto typu trysky konstrukční změny a celá hlava trysky byla zvýšena. Tím se dosáhlo nejen lepší možnosti poskládat kabely do prostoru mezi hlavami trysek a tím zlevnit konstrukci formy, ale navíc bylo umožněno vyrobit kryt trysky se dvěma těsnícími členy, pro vyšší bezpečnost provozu. Díky třívrstvé architektuře bylo dosaženo nižších provozních příkonů na trysce a omezeny ztráty tepla jak vedení a prouděním, tak i sáláním. |
Srovnání trysek
Jak je vidět, obě varianty mají společné rovnoměrný rozvod tepla po celé délce trysky, jednoduchou údržbu a perfektní vyměnitelnost špiček, topení a čidel.
Trysky řady F mají minimalizovaný zůstatek plastu v předkomůrce, jsou vhodné na použití do HotHalfu koncipovaného na výměnu náhradních dílů na stroji.
Trysky řady D mají jednodušší a levnější zástavbu, nižší provozní příkony a dvojí těsnění proti úniku plastu do prostoru rozvodné desky. Jsou vhodné pro vícedutinové formy s velmi těsně rozloženými dutinami. Díky plastové izolační čepičce se zmenšuje tepelné ovlivnění plastového dílu. Příkon trysky zůstává opticky na stejných hodnotách, z důvodu rychlého náběhu systému do provozní teploty. Příkon je nutný pro rychlé natopení systému a roztavení zbytkového plastu v prostoru horkého systému po odstavení.
1. část článku ZDE »
- autor:
- Ing. Jan Svoboda