Firmy a zam�stnanci �esk�ho autopr�myslu pom�haj� Ukrajin�

Zhruba polovina tuzemských firem je p�itom konfliktem obchodn� p�ímo zasa�ena, více ne� t�etina firem ji� poci�uje nedostatek surovin, materiál� �i díl� pot�ebných pro výrobu a více ne� p�tina musí �ešit logistické problémy, které konflikt vyvolal.

„V první �ad� bych rád ocenil obrovskou vlnu solidarity s ukrajinským národem, která se od vypuknutí války na Ukrajin� v �R vzedmula. Firmy autopr�myslu a jejich zam�stnanci po�ádají finan�ní a humanitární sbírky, organizují odvozy pro ob�any Ukrajiny prchající p�ed vále�ným konfliktem, �i jim zajiš�ují ubytování. Naprostou samoz�ejmostí je pro firmy, které zam�stnávají Ukrajince, pomoc jim samotným a jejich rodinám.“ �íká Zden�k Petzl, výkonný �editel Sdru�ení automobilového pr�myslu.

„Pokud odhlédneme od nekone�né lidské tragédie, která se odehrává nedaleko nás a zam��íme se na dopady na pr�mysl, je zcela z�ejmé, �e po dvou kovidových letech nás op�t �eká další velmi slo�ité období. A�koliv konflikt se nap�ímo obchodn� dotýká zhruba poloviny firem odv�tví, zprost�edkovan� však výpadky dodávek i r�st cen op�t narušuje výrobní �et�zce v �R i nap�í� EU.

Kv�li konfliktu dochází k narušení dodávek surovin a materiál� pot�ebných pro výrobu oceli, hliníku, baterií, ale i polovodi�ových �ip�. Chybí ale také n�které konkrétní subdodávky - nap�. v d�sledku p�erušení výroby u významných ukrajinských subdodavatel� kabelových svazk�. To vše se promítá u �ady finálních výrobc� ve zpomalování �i dokonce p�erušení výroby, co� dále vytvá�í obrovský tlak na celý dodavatelský �et�zec“ shrnuje sou�asnou slo�itou situaci Zden�k Petzl.

Z šet�ení vyplývá, �e ob�any Ukrajiny zam�stnávají tém�� t�i �tvrtiny respondent�. Jejich podíl na celkové zam�stnanosti v t�chto firmách tvo�í cca 6 %. Více ne� polovina spole�ností pak zaznamenala odchod n�kterých ze svých zam�stnanc� z d�vodu branné povinnosti nebo obav o své blízké zp�t na Ukrajinu. V naprosté v�tšin� jde ale pouze o malé po�ty osob. Zam�stnanci naopak s podporou firem vyvíjejí zna�né úsilí, aby dostali své rodinné p�íslušníky do �R nebo do jiných bezpe�ných zemí Evropské unie. Firmy i jejich zam�stnanci po�ádají finan�ní i materiálové sbírky, poskytují p�íchozím ubytování, organizují transporty od hranic s Ukrajinou, ale zárove� i nabízejí práci t�m, kte�í o ni projeví zájem.

O rychlém promítání dopad� konfliktu na trh sv�d�í i to, �e u� tém�� polovina firem za pouhý týden od vypuknutí války zaznamenala r�st cen vstupních materiál� nebo díl�. Sankce uvalené na Rusko a B�lorusko se v tuto chvíli p�ímo nebo zprost�edkovan� dotýkají cca �tvrtiny firem. Obecn� lze �íci, �e situace je nyní velmi nejistá a nadpolovi�ní v�tšina spole�ností (62 %) si v sou�asné dob� netroufá predikovat další ekonomické dopady v letošním roce. 21 % spole�ností o�ekává v tomto roce pokles zakázek a zbylých 18 % pak pro letošek p�edpovídá r�st.

Zna�ná nejistota obestírá také produkci automobil� v �esku. „Jestli�e jsme na za�átku roku s optimismem o�ekávali alespo� p�iblí�ení k p�edkrizovým hodnotám, bude výroba spíše kopírovat vývoj v uplynulých dvou letech. Za úsp�ch by dle aktuální znalosti situace bylo mo�no pova�ovat, pokud se poda�í p�ekonat hranici 1,1 milionu nových vozidel,“ odhaduje Zden�k Petzl.

„Pro pr�mysl tak situace je a bude velmi slo�itá. Abychom krizi zvládli, musíme se ve spolupráci s vládou zam��it na n�kolik prioritních oblastí. Je to p�edevším co mo�ná nejrychlejší zajišt�ní integra�ních podmínek pro nov� p�íchozí uprchlíky. Vy�ešit jejich rychlý p�ístup na trh práce, zajistit kapacity pro jejich ubytování, adaptaci d�tí do školských za�ízení aj., sou�asn� s tím ale musíme legislativn� upravit i stávající podmínky pro zam�stnávání osob ze t�etích zemí, zejména pokud jde o vy�izování víz a p�erozd�lení kvót pro jednotlivé zem�. Nezbytná je i systémová diskuze ohledn� zajišt�ní dlouhodobé bezpe�nosti a predikovatelnosti dodávek surovin a energií v�etn� jejich cen,“ dodává Zden�k Petzl.