Daniel Orel: Ji� n�kolik des�tek let je filozofi� spole�nosti Arburg environment�ln� �etrn� p��stup (rozhovor)

Spole�nost ARBURG GmbH + Co KG  letos slaví 100 let. Rodina Hehlových podniká jedno století. To si zaslou�í velkou oslavu. Jak slavíte?

Sto let je hezké, kulaté �íslo, a kdy� se �lov�k zamyslí nad turbulencemi sv�ta a trhu, tak je opravdu d�vod ohlédnout se a zhodnotit tak dlouhodobé a úsp�šné úsilí n�kolika výjime�ných lidí. Oslavy za�aly v polovin� února p�ímo v mate�ském závod� v Lossburgu a zú�astnilo se jich nad 1200 host� z celého sv�ta. Poté se konaly tradi�ní dny otev�ených dve�í, tentokráte pod názvem Jubilejní dny, s ú�asti cca 6000 lidí. Zde jsme uvítali i stotisícího návšt�vníka, proto�e tuto akci ka�doro�n� po�ádáme ji� od roku 1999. A na oslavy v mate�ském závod� navazují události na jednotlivých ARBURG pobo�kách.  �eská a slovenská pobo�ka bude mít u p�íle�itosti jubilea setkání se svými zákazníky 18. a 19. kv�tna ve vile Tugendhat.

P�edstavili jste i �havou novinku – Vst�ikolis ARBURG ALLROUNDER 470H ve verzích Comfort a Premium. Co p�ináší zákazník�m váš nový stroj?

Ano, sou�ástí jubilea je také p�edstavení nové �ady vst�ikovacích stroj� s hybridním pohonem. Dlouhou dobu nebyly ceny energií nijak kritické. Co� se zm�nilo p�ed n�kolika m�síci. Tehdy výrobní firmy zaznamenaly díky náklad�m na energie finan�ní ztráty a energetická náro�nost provozovaných za�ízení se dostala do pop�edí. Hybridní pohony mohou být takovým konsenzuálním �ešením mezi energetickou spot�ebou a technickými nároky na výrobní technologie. Naše hybridní stroje by m�ly být v tomto sm�ru ekonomicky, technicky a vlastn� i ekologicky vhodnou variantou. 

Vst�ikolis Arburg ALLROUNDER 470H Premium

ARBURG je pr�kopníkem a významným lídrem v oblasti vst�ikolis�. Vy, pane Orle, jste jako �editel �eské a slovenské pobo�ky nasko�ili do b�ícího vlaku v dob�, kdy se ekonomice da�ilo v roce 2015. Bylo t�ké probrat kormidlo po panu Novákovi?

P�ím�r s vlakem nebo lodí pou�ívám taky. �eský a slovenský plastiká�ský pr�mysl rostl prakticky od devadesátých let. Nasytil se a� n�kdy kolem roku 2018. Byli a snad jsme stále perspektivními pr�myslovými zem�mi, co� se projevilo nejen samotným rozvojem místních podnik�, ale i významným transferem technologií ze západní Evropy. Tento r�st jsem sám pozoroval u� od nástupu do spole�nosti Arburg v roce 2005. Pokra�ování p�esn� ve stopách po panu Novákovi nebylo mo�né, máme ka�dý jinou náturu. Cestu jsem si tudí� vyšlapal vlastní, ale sm��ování jsme m�li od po�átku spole�né. Tak�e v n��em bylo pokra�ování obtí�n�jší, a na n�co jsem naopak u� byl p�ipraven. Je to pro m� stále zajímavé a napl�ující.

Zvládli jste to však skv�le. Na 25. výro�í spole�nosti ARBURG spol. s r.o. v �R v �íjnu 2021 majitelé vyjád�ili velkou spokojenost a d�kovali Vám za úsp�šné �ízení spole�nosti.

Kdy� jsem p�evzal to pomyslné kormidlo, stále jsme m�li velký obchodní potenciál. Zárove� nás �ekal rozvoj servisního odd�lení a odd�lení projekt�. Bylo co d�lat a vlak �i lo� jsme spole�n� se spolupracovníky u�ídili a nasm��ovali. Ka�dopádn� bez mých kolegy� a koleg� by to v�bec nešlo. Pracuje se mi s nimi a mezi nimi velmi dob�e.

Jak vnímáte sou�asnou ekonomickou a hospodá�skou situaci v �R a SR?

Mám pravidelný kontakt s velkým mno�stvím výrobních firem. M��u �íct, �e situace je pro mnohé z nich obtí�ná a lidé u� jsou ze všeho unavení. Z po�átku jsem si myslel, �e po kovidovém období sta�í jen po�kat a vztahy se zase narovnají, komunikace obnoví, nadšení za�ít n�co nového p�ijde. Zatím to tak není. Výrobní podniky jsou ekonomicky na hran� a stále se jim p�edkládá, �e budou muset restrukturalizovat, dekarbonizovat, digitalizovat, navíc se chovat ekologicky zodpov�dn� atd. Mysleli jsme si, �e �initelé Evropské unie ze svého striktního a ambiciózního cíle trochu ustoupí, ale to se nestane. Cíl je z�ejmý a my se musíme p�izp�sobit. Samoz�ejm� je nutné d�lat celosv�tov� kroky ke zlepšení �ivotního prost�edí, jen si momentáln� v Evrop� hromadn� �e�eme v�tev, na které sedíme. Evropská unie je nejotev�en�jší ekonomika na sv�t� s nejstriktn�jšími pravidly pro sv�j pr�mysl. Zde musí nastoupit vymahatelnost práva i na neevropských dovozcích. Jestli si asijský dovozce pouze vytiskne papír, �e vše spl�uje, ale evropský toté� musí skute�n� dodr�et a dokladovat, prohrajeme.

Zmínil jste digitalizaci, �eší firmy v této dob� investice p�ipadne digitalizaci výroby?

Digitalizace pr�myslu nastoupila u� p�ed mnoha lety. Tehdy se mluvilo o nové pr�myslové revoluci, tedy o Pr�myslu 4.0, který zahrnoval nejen robotizaci, ale i digitalizaci, vzdálený p�ístup, chytré továrny apod. Výrobní podniky postupn� robotizovaly, zavedly monitorování výroby, automatizovaly procesy. Za posledních deset let se ud�lal v tomto sm�ru ur�it� velký posun. A bude nutné digitalizaci a robotizaci rozvíjet dále. Ani st�ední Evropa u� není levná z pohledu personálních náklad�. Navíc technicky vzd�laní pracovníci chybí všude. Bez inovace výrob nebudeme konkurence schopní.

Stále je na stole i evropský Green Deal. ARBURG bere tuto zále�itost velmi vá�n�. Na K2022 v Düsseldorfu jste m�li i samostatný, specializovaný stánek v�novaný ekologii a udr�itelnosti. �ešíte tato témata i s vašimi zákazníky v �R a SR?

U� n�kolik desítek let je filozofií spole�nosti ARBURG environmentáln� šetrný p�ístup. Na tom se nic nem�ní, myslíme to vá�n� a takto k tomu p�istupujeme i v �eské a Slovenské republice.  Nicmén� z toho, co sleduji kolem sebe, m��u obecn� �íct, �e udr�itelnost a zelený p�ístup je �asto pou�íván pouze marketingov�. Na západ od nás sice neznají historickou postavu kní�ete Pot�mkina, ale pot�mkinovských vesni�ek postavili u� hodn�. Pro spot�ebitele je pak t�ké odlišit, co je greenwashing a co skute�ný zám�r výrobc� mít udr�itelnou výrobu.

Speciáln� po zpracovatelích plast� spot�ebitelé po�adují pou�ití recyklát� a biomateriál�. Samoz�ejm� bez negativního vlivu na funk�nost výrobku a na jeho kvalitu. Nikdo u� z laické ve�ejnosti ale p�esn� neví, co to p�ináší. Sou�asné výrobky, zvlášt� výlisky z konstruk�ních termoplast�, lze separovat a recyklovat jen ve velmi omezené mí�e. Nejsou na to navr�eny, a kdo tvrdí opak, nezná realitu. �eká nás dlouhá cesta vývoje a zkoušení nových materiál� a nového ekodesignu. Jednodruhový, �istý recyklát je dra�ší ne� originál a navíc obtí�n� dostupný ve v�tším mno�ství. Recyklát z domovního odpadu musí projít energeticky náro�nou chemickou recyklací, aby byl v�bec pou�itelný pro zpracování vst�ikováním a nevykazoval známky degradace.

Média p�itom tuto problematiku podávají jako jednoduchou a ji� zvládnutou. Musíme se proto my – pr�mysl – spole�n� s ekologickými iniciativami sna�it vysv�tlit a vysv�tlovat, co je nyní reálné d�lat a kam se v blízké budoucnosti m��eme posunout. Jinak budou stále ší�eny bludy, které nemají s fyzikálními mo�nostmi materiál� a zpracovatelských technologií nic spole�ného.   

Daniel Orel, �editel �eské a slovenské pobo�ky ARBURG b�hem Anniversary Days 2023

Je tomu tak. Plasty jsou v sou�asnosti pova�ovány za velkého nep�ítele a p�í�inu dnešních ekologických problém�. Víme, �e se anga�ujete v osv�t� plast� v o�ích ve�ejnosti. Da�í se?

No, jak se to vezme. Plasty jsou s námi v b�ném �ivot� asi 60 let. Není tedy reálné ud�lat zásadní zm�ny v �ádu m�síc� nebo pár let. Tady se jedná o zm�nu myšlení, zm�nu paradigmatu.

Bohu�el široká ve�ejnost je �asto uvád�na médii v omyl, �e je to b�h na krátkou tra� a �ešení jsou. N�kdy i ekologické iniciativy podávají zkreslující informace. My se sna�íme vysv�tlovat úskalí vývoje nových materiál� a jejich mo�nosti zpracování, ale máme vliv pouze na odbornou ve�ejnost. Poslední dobou komunikujeme i s neziskovými ekologickými iniciativami, abychom našli spole�nou �e� a spole�nou cestu a pak d�lali i osv�tu. V tomto jsme na jedné lodi, na jedné planet� a nemá cenu se p�etla�ovat.

Za t�ch 60 let plasty nahradily díky svým vlastnostem spoustu jiných materiál� a p�inesly pom�rn� pohodlný �ivot prakticky všem. Plast� se nelze zbavit zcela, u� je pro nás nep�edstavitelné být nap�. bez elektroniky. Nicmén� je pravda, �e plasty jsou laiky vnímány jako zlo a zpracovatelé plast� jako ti zlí hoši, co na tom vyd�lávají. P�itom základem je zm�na spot�ebitelského chování, lépe �e�eno lidského chování. Pou�ívat a znovu-u�ívat jen to, co skute�n� pot�ebuji. A sledovat dopady jednotlivých �inností, ale ne jen na „mém dvore�ku“, pohled musí být komplexní. To znamená skute�n� porozum�t pojm�m uhlíková stopa a �ivotní cyklus výrobku. Porovnávat porovnatelné a podle toho se ka�dodenn� rozhodovat. Uvidíme, jak to další generace zvládnou, je to i v jejich rukou, proto�e jsou spot�ebitelé.

Ale abychom neskon�ili n�jak negativisticky. Není to poprvé, co lidstvo nebo civilizace stojí na n�jaké pomyslné k�i�ovatce. Nap�íklad p�ed sto dvaceti lety byla m�sta doslova zanesena hnojem od statisíc� koní, které zajiš�ovaly lidem transport. Tehdy pro to nebylo �ešení a p�edpov�di mluvily o utopení sv�tových metropolí ve špín� a smradu. Pak p�išel automobil, tehdejší jednodušší, ekonomi�t�jší a hlavn� ekologi�t�jší varianta kon�, a problém byl vy�ešen. Podobn� to bylo s �eleznicí, výrobními stroji, parním strojem. Civilizace si nakonec poradila, ale �ešení nep�išlo od ú�ednického stolu z legislativních na�ízení, p�išlo z lidského umu, invence a znalostí.