�editel dru�stva IRISA: Spojit podnik�n� a soci�ln� politiku je t�k�

V sou�asné dob� má dru�stvo IRISA sídlící ve Vsetín� t�i výrobní programy. Krom� výroby exkluzivních sklen�ných váno�ních ozdob se zabývá kartoná�ní výrobou a provozuje lisovnu plast�.

IRISA je jedním z mála podnik� v republice, který má prioritu v zam�stnávání zdravotn� posti�ených lidí.

Významné preference sm��uje podnik rovn� k ekologickému provozu.

Na bohatou historii i sou�asné sm��ování jsme se zeptali �editele dru�stva Ivana Abdula.

Co znamená spole�enská zodpov�dnost z pohledu vaší firmy?
IRISA je dlouhodob� zam�stnavatel zdravotn� posti�ených. Vlastn� je to tak po celou dobu existence IRISY. Na ja�e u� to bude šedesát let. Tuto strategii jsem p�ebral po svých p�edch�dcích… P�iznám se, zpo�átku jsem nem�l p�edstavu, co to všechno obnáší. Nicmén� po t�ch letech, co v IRISE pracuji, jsem zjistil, �e není v�bec jednoduché spojit podnikání se sociální politikou. Takových firem je, nejenom u nás v republice, dost málo. Také od našich zahrani�ních partner� slyšíme, �e jsme spíše výjimkou na trhu práce.

Stát vám v tomto p�íliš nepomáhá…
IRISA je stále spjata se zam�stnáváním zdravotn� posti�ených. V tomto duchu se sna�íme pokra�ovat navzdory problém�m, které nastaly po zm�nách zákona o zam�stnanosti, které byly schváleny vládou Petra Ne�ase. Po dvou letech usilovného jednání nap�í� politickým spektrem bylo dosa�eno toho, �e MPSV si uv�domilo problém, který nastal, a p�ipravilo úpravy zákona. Tyto zm�ny snad budou schváleny a� novým parlamentem.

Kolik lidí s posti�ením zam�stnáváte?
V sou�asnosti zhruba t�i sta lidí a z toho padesát �ty�i procent je se zdravotním handicapem.

P�ístup k zam�stnanc�m je v IRISE tak�ka rodinný. M��ete p�iblí�it, co všechno pro své zam�stnance d�láte?
Takovýto p�ístup jsem p�evzal od svého p�edch�dce in�enýra Jana Filgase a osobn� to beru jako poslání. D�le�ité je p�edevším poznat lidi a uv�domit si jejich pot�eby. Vím, �e to mo�ná vyzní dosti naivn�, v dob�, kdy ekonomika je na prvním míst�. Ale m�li bychom si uv�domit, kdo ekonomiku tvo�í a pro koho je v�bec ur�ena. A� si toto ujasníme, mo�ná se i leccos zm�ní. N�kdy sice naši zam�stnanci odejdou za lepšími výd�lky, v tom jim nebráním, ale �asto se k nám vracejí. Jsem rád, �e doká�ou uznat náš p�ístup k lidem, který je opravdu jiný.

V �em si myslíte, �e to je?
Nap�íklad lidé se zdravotním handicapem mají podstatn� vyšší nemocnost, co� ve v�tšin� firem zp�sobuje problém s pln�ním zakázek, a proto tyto firmy nemají zájem zam�stnávat lidi se zdravotním posti�ením. V IRISE s tímto po�ítáme a výpadky ve výrob� �ešíme p�esuny zam�stnanc� mezi jednotlivými závody nebo vyu�itím agenturních zam�stnanc�. Samoz�ejm� �e toto p�ináší vyšší náklady na výrobu, ale je to jen �ást pen�z, které slou�í k dotování sociální politiky našeho dru�stva.
Za velmi d�le�ité pova�uji stabilitu zam�stnání, kde IRISA p�sobí na trhu práce ji� 60 let a i p�es sezonnost na n�kterých závodech nikdy nevyu�ila mo�nost propoušt�t zam�stnance vzhledem k této okolnosti, jak tomu bývá u v�tšiny firem. V poslední dob� se poda�ilo zajistit dostatek zakázek, které jsou vyhledávány speciáln� s ohledem na pracovníky se zdravotním znevýhodn�ním. Jedná se p�evá�n� o jednoduché montá�ní práce, kde netvo�íme �ádný zisk, a tato práce je realizována jen vzhledem ke vhodnosti k daným zdravotním znevýhodn�ním.
Zam�stnanecké benefity, které nás stojí n�kolik milion� korun ro�n�, se staly samoz�ejmostí. I kdy� ve v�tšin� firem dochází ke krácení t�chto benefit�, tak u nás je za poslední roky tento trend opa�ný.

IRISA obdr�ela za zam�stnávání posti�ených lidí také ocen�ní…
V roce 2011 jsme získali ocen�ní v celorepublikové sout�i zam�stnavatel� Patron roku. Tehdy jsme se umístili na druhém míst�. Ten samý rok jsme získali také hlavní cenu jako nejlepší výrobní dru�stvo v sout�i �eských 100 nejlepších. V letošním roce jsme byli v této sout�i op�t nominováni. Te� jsme vlastn� v o�ekávání, jak dopadneme. Jak jsem ale ji� n�kolikrát �íkal, nejv�tší význam má pro nás p�ímé ocen�ní od našich obchodních partner�, které se nedostává zarámované s mo�ností prezentace na st�nách kancelá�í, ale podporuje a rozvíjí obchodní p�íle�itosti dru�stva.

Všichni známe IRISU jako tradi�ního výrobce sklen�ných váno�ních ozdob ban�k. M��ete nám ji p�edstavit komplexn�? �ím vším se výrobn� zabýváte?
P�ed šedesáti lety za�ala IRISA vyráb�t sklen�né váno�ní ozdoby a s pot�ebou této výroby byly postupn� vybudovány závody kartoná�e a lisovny plast�. Dnes zaopat�ují tyto závody výrobu váno�ních ozdob jen nepatrným procentem své produkce. V sou�asné dob� doká�ou závody fungovat zcela nezávisle jeden na druhém, jeliko� ka�dý z nich je sám o sob� specifický.
Závod váno�ních ozdob je druhý nejv�tší výrobce sklen�ných váno�ních ozdob v �eské republice a jeho výrobky se prodávají v nejpresti�n�jších obchodních domech po celém sv�t�. Závod kartoná�e dodává obaly nejen pro tuzemské firmy, ale dlouhodob� pat�í mezi stálou zákaznickou klientelu �ada významných zahrani�ních firem.
Závod lisovny plast� je dnes z hlediska obratu nejv�tším závodem našeho dru�stva a od roku 1992 se zde vyráb�jí plastové díly pro automobilový pr�mysl. Tyto díly (jedná se p�evá�n� o osv�tlení) se zde nejen lisují, ale procházejí povrchovou úpravou (vakuové pokovení, tisk) a následnou finální montá�í na moderních linkách.

Vra�me se k váno�ním ozdobám. Jak je t�ké se prosadit v dnešní levné konkurenci z východu? Jaká je sou�asná situace?
S váno�ními ozdobami je to podobné jako s textilem. Kvalitní �eský textil nahradil nekvalitní �ínský a podobn� tomu bylo také u váno�ních ozdob. Tak�e �ínská, rumunská, polská konkurence dokázala s cenami zahýbat tak, �e to pro nás bylo nep�ijatelné. Zvolili jsme proto strategii nep�izp�sobovat se �ínské nebo polské konkurenci. Chceme být specifi�tí tím, co IRISA d�lala v�dy kvalitní, �eské, ru�n� vyráb�né váno�ní ozdoby. Sna�íme se je dodávat do presti�ních obchodních dom� a tam, kde nás levné nekvalitní zbo�í a� tak neohro�uje. Výsledek je takový, �e p�esto�e dodáváme mén� váno�ních ozdob, dnes jsme druhým nejv�tším výrobcem v �eské republice a dá se �íci, �e pat�íme mezi ty nejv�tší v Evrop�.

Kam výrobky vyvá�íte?
Váno�ní ozdoby se vyvá�ejí prakticky do celého sv�ta. Z devadesáti p�ti procent jsou ur�eny na export, p�edevším do N�mecka, Švýcarska, Rakouska nebo Itálie. Naše váno�ní ozdoby d�lají radost také lidem za oceánem, v Americe �i Austrálii, kde je ru�ní práce stále vysoce cen�na. Trochu je nám sice vy�ítáno, �e se více zam��ujeme na zahrani�í. V tomto se chceme do budoucna polepšit. Na p�íští rok proto plánujeme vytvo�it speciální kolekce ur�ené práv� pro �eský trh.

M��ete v kostce shrnout šedesátiletou historii firmy?
Na Valašsku za�ínal kolem roku 1920 s váno�ními ozdobami jako v�bec první �eský výrobce pan Ludvík Ondra. Dá se �íci, �e práv� IRISA na jeho práci navázala, stejn� jako na kvalitní rukod�lnou práci valašských sklá��. Firma b�hem svého vývoje prošla také nár�stem i poklesem po�tu zam�stnanc�. Nap�íklad na konci osmdesátých let v IRISE pracovalo zhruba osm set lidí.

Jakou vidíte budoucnost IRISY? Jaké máte vize?
Chceme udr�et filozofii sociální politiky. V��ím, �e zachováme navzdory všem t�kostem výrobu tradi�ních váno�ních ozdob. Firem, které mají sv�j vlastní produkt, je u nás toti� opravdu málo, a to bychom m�li podporovat. Dále chceme udr�et obor kartoná�e, který úsp�šn� rozvíjíme. V oblasti kartoná�e toti� pat�íme mezi univerzální výrobce. Doká�eme vyrobit na zakázku klasické jednoduché krabice i dárkové kazety. S nejv�tším rozvojem ale po�ítáme v našem závod� plast�, kde se nám letos poda�ilo ve velké mí�e zvýšit tr�by, co� v dnešní dob� po krizi pova�uji za velký úsp�ch. Tento závod by m�l být v budoucnu nosným pilí�em IRISY.

IRISA, výrobní dru�stvo je firmou se šedesátiletou tradicí. Zalo�ena byla jako Sklá�ské lidové dru�stvo, jeho� prvním výrobním programem byla výroba sklen�ných ru�n� vyráb�ných váno�ních ozdob a kartoná�ní výroba. První zmínka o výrob� váno�ních ozdob ve Vsetín� je z roku 1920.
Roku 1969 vzniká IRISA jako dru�stvo invalid� a zárove� je zahájen další výrobní program, a to �innost orientovaná na zpracování termoplast� vst�ikováním a vakuovým tvarováním. V sou�asné dob� má �ty�i výrobní programy. Tradi�ní výrobu exkluzivních, sklen�ných váno�ních ozdob, kartoná�ní výrobu, lisování plast� a nástrojárnu.