�ipov� kr�za dopad� aj na �esk� automobilov� pr�mysl

Na základ� aktuálních dat tak lze kv�li nedostatku �ip� o�ekávat, �e v letošním roce nebude v �esku vyrobeno p�es 250 tisíc osobních vozidel a tuzemský autopr�mysl kv�li této globální krizi p�ijde o zhruba 200 miliard K� na tr�bách. Sdru�ení automobilového pr�myslu proto apeluje na zavedení do�asné podpory zam�stnanosti z programu Antivirus, který na základ� objektivn� stanovených kritérií podpo�í nejvíce zasa�ené podniky dodavatelského �et�zce. Dopom��e jim k udr�ení cash-flow i k p�ipravenosti na následný restart a zárove� podpo�í schopnost firem udr�et investice do modernizace na po�adované úrovni.

„Globální nedostatek polovodi�� výrazn� p�ekoná i negativní dopady pandemických odstávek v roce 2020. Jestli�e jsme ješt� letos v �ervnu o�ekávali, �e se záv�rem roku p�ijde narovnání trhu a výrobci do�enou zameškanou produkci, vývoj v lét� a v pr�b�hu podzimu posouvá výkonnost odv�tví bohu�el na opa�nou stranu. Oproti p�vodním odhad�m se kv�li nedostatku �ip� nevyrobí v �eské republice více ne� 250 tisíc vozidel. To odpovídá ztrátám na tr�bách ve výši zhruba 120 miliard K� na stran� automobilek a dalších zhruba 80 miliard K� u dodavatel�,“ konstatuje Zden�k Petzl, výkonný �editel Sdru�ení automobilového pr�myslu.

Trvající poptávka zákazník� nicmén� ukazuje, �e tuzemský autopr�mysl stojí na pevných základech. Z�stává klí�ovým pr�myslovým odv�tvím a významným zam�stnavatelem ve všech regionech �R. Vítáme proto, �e se o problémech autopr�myslu ve spojení s �ipovou krizí povede jednání na úrovni Tripartity s cílem nalézt východiska pro reaktivaci krátkodobé podpory zam�stnanosti z programu Antivirus. Ten by m�l do�asn� nahradit chystaný systémový nástroj kurzarbeit, jen� stále nebyl finalizován.

Jsme p�esv�d�eni, �e stejn� jako je tomu v n�kterých dalších evropských zemích, je i v zájmu �eského státu podpo�it domácí firmy, které tak v moment� narovnání dodavatelských �et�zc� budou p�ipraveny za�ít op�t naplno vyráb�t. Tato p�ipravenost nám umo�ní podpo�it ekonomický r�st, a tak jako v uplynulých letech dlouhodob� zajiš�ovat �eské republice prosperitu,“ dodává Zden�k Petzl.

Osobní vozidla

Od ledna do konce zá�í bylo v �eské republice vyrobeno 831 653 osobních vozidel, tj. meziro�n� o 2,9 % více. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 bylo vyrobeno celkov� dokonce o 235 456 vozidel mén�.

Sou�asné krizi zatím úsp�šn� odolává nošovický závod automobilky Hyundai. Ve t�ech �tvrtletích tohoto roku zde bylo vyrobeno 207 300 vozidel, tj. meziro�n� o 26,8 % více. V samotném zá�í pak výroba meziro�n� poklesla o 5,7 %. Naprostá v�tšina produkce sm��ovala na zahrani�ní trhy, exportováno bylo 195 368 automobil�, tj. o 26,9 % meziro�n� více. Také na domácím trhu automobilka umístila o více ne� �tvrtinu více vozidel ne� v minulém roce.

ŠKODA AUTO vyrobila v tuzemských závodech v letošním roce zatím celkov� 514 309 vozidel (- 3,7 %). Na �eský trh bylo umíst�no 62 957 vozidel (+ 1,1 %), na zahrani�ní trhy bylo ur�eno 451 776 vozidel (- 4,6 %).
Také produkce Toyoty v Kolín� se pohybuje na úrovni lo�ského roku, kdy� ve t�ech �tvrtletích vyrobila celkem 110 044 automobil� (- 0,5 %). Z nich bylo 109 065 exportováno (- 0,8 %) a 979 uplatn�no na tuzemském trhu (+ 46,6 %).

Z celkového po�tu vyrobených osobních vozidel bylo celkem 90 856 ks elektrických; to odpovídá podílu na celkové produkci ve výši 10,9 %. Bateriových elektromobil� bylo vyrobeno 52 706 ks (tj. 6,3 %), plug-in hybrid� (PHEV) 38 150 ks (tj. 4,6 %). ŠKODA AUTO vyrobila od ledna do zá�í 37 482 BEV a 21 217 PHEV, Hyundai 15 224 BEV a 16 933 PHEV.

Autobusy

V dosavadním pr�b�hu roku bylo v �esku vyrobeno 3 475 autobus� (- 1,2 %), 401 autobus� bylo ur�eno pro tuzemský trh (- 39,2 %), zbývajících 3 179 bylo exportováno (+ 9,5 %). Ve vysokomýtském IVECO CR bylo vyrobeno 3 157 autobus�, tedy o 1,1 % mén� ne� v lo�ském roce. SOR Libchavy dokázal ve t�ech �tvrtletích tohoto roku vyrobit 302 autobus� (- 1,0 %), z toho 53 ks bylo s elektrickým pohonem (tj. podíl 17,5 %). Výrobce KHMC Opava v tomto roce vyrobil 16 autobus�, tedy o dva mén� ne� v lo�ském roce.

Nákladní vozidla

Spole�nost TATRA Trucks, která je mezi �leny Sdru�ení automobilového pr�myslu jediným výrobcem nákladních vozidel, vyrobila od ledna do zá�í tohoto roku 875 vozidel, tedy o 36 ks mén� ne� ve stejném období lo�ského roku (tj. - 4,0 %). Produkce Tatry byla z v�tší �ásti exportována (644 ks), v �esku bylo umíst�no 248 vozidel.

Motocykly

Výrobce JAWA Moto vyrobil ve sledovaném období 811 motocykl�, tj. o 432 ks více ne� v minulém roce (+ 114,0 %). Da�ilo se mu p�edevším na �eském trhu s 658 prodanými kusy (+ 127,7 %). Exportováno bylo 153 stroj�, tedy o 63 více ne� v minulém roce (+ 70,0 %).

P�ípojná vozidla

Ve srovnání s minulým i p�edminulým rokem se da�ilo výrobc�m v segmentu p�ípojných vozidel. Vyrobeno bylo celkov� 24 310 p�ív�s� a náv�s�, tj. o 2 313 ks více ne� vloni (+ 10,5 %). Celkový r�st segmentu podpo�ila p�edevším spole�nost AGADOS, která produkuje malé p�ív�sy do 3,5t. T�ch vyrobila celkov� 22 661 ks (+ 10,5 %), v �esku jich prodala 14 038 ks (+ 10,9 %) a na export zamí�ilo 8 204 ks (+ 9,4 %).
Da�ilo se i výrobc�m v segmentu velkých p�ív�s� a náv�s�. Spole�nost PANAV vyrobila 326 p�ív�s� a náv�s�, tj. o 67 ks více ne� v lo�ském roce (+ 25,9 %). 267 ks bylo prodáno v �esku (+ 40,5 %), 42 ks bylo exportováno (- 6,7 %). Vzrostla také produkce Schwarzmülleru. Od ledna do konce zá�í vyrobil 1 323 velkých p�ípojných vozidel (+ 7,9 %). Na tuzemském trhu bylo letos umíst�no 530 ks (+ 23,3 %), exportováno bylo 1 161 ks (+ 11,1 %).